Necelých dvacet procent Čechů změnilo v posledních měsících své zaměstnání. Personální obměny zasáhly hlavně obory hotelnictví a gastronomie, které výrazně utrpěly protikoronavirovými opatřeními. Podle zpravodajství Maldé fronty DNES to ukázal průzkum společnosti Randstad. Část lidí podle něj pociťuje obavy ze ztráty své pozice, jiní jsou ochotní pracovat více a za menší mzdu.
„Míra spokojenosti českých zaměstnanců, procento těch, kteří hledají nové pracovní příležitosti a podíl těch, kteří za posledních šest měsíců skutečně změnili zaměstnání, zůstaly ve srovnání s předchozími obdobími téměř stejné. Je zřejmé, že pandemie s trhem práce zatím výrazně nepohnula,“ komentuje situaci Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky společnosti Randstad.
Zpráva dále uvádí, že největší spokojenost pociťují zaměstnanci v IT sektoru, energetice, vzdělávání, veřejné správě a finančnictví. Nejméně spokojení jsou pracovníci v telekomunikacích. Podle Alžběty Honsové se jedná o dlouhodobou záležitost posledních pěti let. Nespokojenost cítí také pracující v automobilovém sektoru, podnikových službách a potravinářské výrobě.
Spokojenost se sice oproti loňskému roku nezměnila, podle Alžběty Honsové se však mění mentalita zaměstnanců, a to nejen v České republice. Klíčová je pro lidi především jistota práce, proto zůstávají věrní svým zaměstnavatelům. Mnoho respondentů v průzkumu společnosti Randstad naznačuje, že jsou ochotní činit ústupky, aby si své zaměstnání udrželi.
Necelých 20 procent pracovníků z celého světa uvádí, že jsou ochotní si navýšit pracovní hodiny bez zvýšení mzdy. Dalších 30 procent zaměstnaných nemá problém s převzetím jiné role, pokud by o to byli požádáni. Desetina respondentů je schopna přistoupit i na snížení mzdy.
Během posledního půl roku změnilo zaměstnání 19,8 procent českých občanů. Změny zasáhly především oblast hotelnictví a stravování, zejména z organizačních a osobních důvodu změnilo práci v této sféře 43 procent zaměstnanců.
„Velké pohyby v tomto sektoru jsou logické vzhledem k tomu, že právě restaurace a hotely jsou nejvíce omezeny vládními protipandemickými opatřeními,“ komentuje Alžběta Honsová a zároveň dodává, že nejvíce pracovníků z této oblasti přešlo v průběhu podzimu do logistiky a e-commerce.
Výrazné změny nastaly ovšem i ve výrobě potravinářských výrobků, v telekomunikacích a v poštovních a doručovacích službách.
Práci měnili především mladí lidé ve věku 18 až 24 let. Nejčastějšími důvody pro změnu zaměstnavatele byly podle respondentů průzkumu shodně získání lepších pracovních podmínek, osobní důvody a touha po změně. Podle Alžběty Honsové se mladí lidé obecně hledají a zkoušejí, jaký obor či zaměstnavatel jim vyhovuje. Mladší generace má zároveň minimum závazků, takže změna zaměstnání pro ně není těžký krok.
Novou práci si aktivně hledá zhruba 5 procent dotazovaných, asi 15 procent se po nových příležitostech poohlíží. Nejaktivnější v hledání jsou muži mezi 18 až 24 lety a ženy mezi 35 až 44 lety. „Ženy, které hledají novou práci, jsou nejčastěji maminky, které zvláště nyní, v době vládních opatření a distanční výuky, musí skloubit péči o děti s pracovními povinnostmi. Zajímají je proto zejména nabídky, které umožňují časovou flexibilitu,“ vysvětluje Alžběta Honsová.
Ne všichni Češi jsou ohledně práce klidní, obavy ze ztráty zaměstnání pociťuje deset procent zaměstnanců, mírně více se obávají ženy.
