Po jedenácti kolech tzv. trialogů mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem se vyjednavači dohodli na podobě rozpočtu pro roky 2021-2027 a fondu obnovy, který má pomoci zemím s následky koronavirové pandemie. Na poslední chvíli se podařilo zajistit více financí na programy pro výzkum, zdravotnictví a vzdělávání. Oznámil to v úterý zpravodajský web EURACTIV.cz.
Státy Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Oznámilo to v úterý německé předsednictví EU, které za státy vedlo rozhovory.
Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun) musí potvrdit členské země i plénum europarlamentu, aby mohly být fondy k dispozici již od ledna.
Oběma stranám se podařilo překonat hlavní rozpory, mezi nimiž byla provázanost čerpání peněz s dodržováním evropských hodnot, objem peněz na takzvané centrální programy či zavádění nových zdrojů rozpočtových příjmů. Právě kvůli spojení peněz a vlády práva však hrozí vetem celého balíku Maďarsko i Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení kvůli porušování hodnot EU.
„Je to vyvážená dohoda, která zohledňuje požadavky parlamentu a zároveň respektuje směr vytyčený v červenci Evropskou radou,“ uvedl německý velvyslanec při EU Michael Clauss s odkazem na červencový čtyřdenní summit. Oproti jeho výsledku se po tlaku europoslanců zvýší výdaje rozpočtu o 15 miliard eur na celkových 1,074 bilionu. Objem fondu zůstane 750 miliard.
Poslanci vyjednali zvýšení peněz především na výzkum, zdravotnictví či studentské výměny, které patří mezi zmíněné centrální programy organizované přímo Bruselem – tedy Horizont Europe, EU4Health a Erasmus+.
„Evropa je tvrdě zasažena druhou vlnou pandemie. Naléhavě potřebujeme mít k dispozici fungující fond obnovy, který pomůže zmírnit těžké ekonomické následky pandemie,“ dodal k tomu Michael Clauss s tím, že doufá v rychlé schválení jednotlivých norem spojených s balíkem národními parlamenty i Evropským parlamentem.
Pokud se EU na podobě nového víceletého finančního rámce neshodne do konce roku, může nastat rozpočtové provizorium. To podle ekonoma Petra Zahradníka sice nepředstavuje tak vážný problém jako u národních rozpočtů, dobrou zprávou by ale nebylo.
Předseda Evropského parlamentu David Sassoli označil dojednaný kompromis za „excelentní výsledek pro občany“.
„Poskytuje v těchto těžkých časech jistotu regionům, zemědělcům či výzkumníkům,“ ocenil úspěch jednání šéf nejsilnější lidovecké frakce europoslanců Manfred Weber, podle něhož je důležité zvláště poslanci vyjednané zvýšení výdajů na zdravotnictví a ochranu hranic.
Dohodu uvítala i předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
Dohdnutý kompromis počítá mimo jiné s upřesněním harmonogramu, podle něhož by EU měla zavádět nové zdroje rozpočtových příjmů. Ty mají pokrýt především splácení bezprecedentní společné půjčky, z níž bude financován krizový fond. Vedle poplatku z nerecyklovaných plastů, který by měly státy začít pro společný rozpočet vybírat od příštího roku, by od roku 2023 měly do unijní pokladny proudit i peníze z prodeje emisních povolenek a takzvaného uhlíkového cla. V dalších letech by pak EU měla mít k dispozici i digitální daň či poplatek z finančních transakcí.