Agrární komora České republiky, Potravinářská komora České republiky, Zemědělský svaz České republiky, Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků a Slovenská poľnohospodárska a potravinárska komora se obrátily na členy Evropského parlamentu. Organizace vyzvaly v dopise europoslance, aby hlasovali o některých článcích evropské strategie Farm to Fork samostatně a odmítli je. Závěry nově zveřejněných dopadových studií, podle kterých dojde v souvislosti s cíli Farm to Fork například k prudkému propadu zemědělské produkce, považují zmíněné organizace za znepokojivé a zásadní pro evropské zemědělství.
“Závěry dopadových studií Amerického federálního ministerstva zemědělství a organizace Copa-Cogeca považujeme za znepokojivé a zásadní pro budoucnost evropského zemědělství. Hlavním úkolem evropského, respektive českého zemědělství a potravinářství, je vyrábět kvalitní potraviny pro obyvatele za dostupné ceny. Cíle Evropské unie by měly být v rovnováze s ohledem na plnění této role evropských zemědělců a potravinářů,” řekl k tomu prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Výše vyjmenované organizace, které sdružují většinu českých a slovenských zemědělců a potravinářů proto vyzvaly členy Evropského parlamentu, aby zohlednili výsledky zmíněných dopadových studií při hlasování o strategii Farm to Fork (Od zemědělce ke spotřebiteli či Z farmy na vidličku), které se uskuteční v příštích týdnech, pravděpodobně již 19. října. Současně je požádaly o změnu formy hlasování, tedy, aby vedle strategie Farm to Fork jako celku, hlasovali o některých jejích článcích samostatně a měli tak možnost je odmítnout.
Z pohledu těchto organizací jsou nejvíce problematické články s označením 9, 88 a 101. Článek 9 požaduje snížení zemědělských emisí některých plynů o 20 až 30 procent. Následkem tohoto článku by, podle studií Copa-Cogeca, došlo k významnému poklesu produkce evropského zemědělství, zvýšení počtu lidí pociťujících nedostatek potravin nejméně o 22 milionů a současně snížení vývozu zemědělsko-potravinářských výrobků a zvýšení dovozu ze třetích zemí.
Dalším sporným článkem je číslo 88, který stanovuje jednotné standardy pro zdravé stravování v rámci Evropské unie, přičemž národní stravovací doporučení se v jednotlivých členských státech EU liší a jsou ovlivněna kulturními tradicemi, geografickou polohou, regionálními specifiky a rozličnými klimatickými podmínkami.
Článek 101 vyzývá k tomu, aby ceny potravin reflektovaly skutečné náklady na produkci a pomohly spotřebiteli s výběrem správných potravin. Současně pracuje s různými definicemi, jako je například „udržitelný výběr potravin“, „udržitelný potravinový systém“ a „nezdravé jídlo“, přičemž neexistují jasné definice těchto pojmů. Zároveň by udržitelnost měla být posuzována z hlediska sociálního environmentálního a ekonomického.
“Současný návrh počítá s několika cíli, které jsou spolu ve vzájemném rozporu. Například je cílem snížení emisí metanu z chovů, což povede ke snížení stavů hospodářských zvířat. Tím vznikne vyšší potřeba dodání živin, ale jiný cíl stanovuje snížení spotřeby těchto živin. Hrozí tak nejen ztráta úrodnosti, ale i ztráta organické hmoty, a tím poškození zemědělských pozemků,” uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
“Strategie Od zemědělce ke spotřebiteli představuje příležitost pro zlepšení životního stylu, zdraví a životního prostředí. Otázka zní za jakou cenu? Plánovaná přeměna bude velice nákladná, není jasné, jakým způsobem ji budeme financovat, jak rychle, a v jakém sledu, ji budou realizovat ostatní členské státy, nutná bude revize Společné zemědělské politiky a v neposlední řadě nutnost úzké spolupráce soukromého sektoru. Z globálního pohledu je nezbytné, aby stejnou míru activity, jako EU, vykazovali i ostatní světoví hráči. V opačném případě tak nedojde k žádnému snížení globálních emisí a úsilí EU například o uhlíkovou neutralitu bude zmařeno. Strategie Od zemědělce ke spotřebiteli představuje řadu nových ambiciózních cílů v oblasti zdravého životního stylu, zdraví a životní prostředí a ve vztahu k informacím poskytovaným spotřebitelům, označování potravin, které pro výrobce budou představovat značnou administrativní zátěž a nemalé finanční náklady na změnu obalů. Přitom to není tak dlouho, co se výrobci přizpůsobovali Nařízení 1169/2021. Tyto změny jsou zvláště pro malé podniky velmi zatěžující,” řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.
Strategie Farm to Fork je součástí Zelené dohody pro Evropu, která má přispět k dosažení uhlíkové neutrality v Evropě do roku 2050. Za tímto účelem byly stanoveny cíle pro zemědělství omezit do roku 2030 spotřebu pesticidů o 50 procent a minerálních hnojiv o 20 procent. Evropská unie však dosud nepředstavila dopadové studie na evropské zemědělství a nestanovila cíle pro jednotlivé členské státy EU.
Dopadové studie Zelené dohody pro Evropu vypracovalo a zveřejnilo Americké federální ministerstvo zemědělství (USDA) a nyní představila vlastní studie organizace Copa-Cogeca, která zastupuje hlavní evropské organizace sdružující zemědělce, a to včetně Agrární komory ČR, Zemědělského svazu ČR a Slovenské poľnohospodárské a potravinárské komory.
