Budoucí vládní koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN uzavřela 8. listopadu 2021 koaliční smlouvu, ve které zformulovala i svoji vizi o tom, jak by mělo vypadat české zemědělství v příštích čtyřech letech. Tato skutečnost vedla vedení Zemědělského svazu ČR (ZSČR) k tomu, aby vypracovalo k této části koaliční dohody, která se týká zemědělství, své stanovisko. Viceprezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha s obsahem tohoto stanoviska seznám ve čtvrtek zemědělské redaktory na on line tiskové konferenci.
V úvodu svého vystoupení Martin Pýcha uvedl, že řadu myšlenek v koaliční smlouvě vidí pozitivně a řadu zase naopak, to je negativně. Zároveň upozornil, že Zemědělskému svazu ČR také v koaliční smlouvě chybí i reakce budoucí vládnoucí koalice na řadu aspektů, které se dotýkají činnosti a života našich zemědělců.
Mezi ty záležitosti, které Zemědělský svaz ČR v koaliční smlouvě vidí pozitivně, patří především snaha „účinněji“ podporovat zemědělce v kontextu Společné zemědělské politiky (SZP) EU i snížení byrokracie, jakožto i snahu prosazovat všechny nejenom ekologické, ale i ekonomické a sociální cíle zemědělské politiky. Zemědělci ale nerozumí textaci prvního bodu této části koaliční smlouvy, kdy tyto formulace působí dojmem, že některé typy farem či farmářů by měly být podporovány více než typy zemědělců, které vyjmenovány nejsou. Martin Pýcha k tomu dále uvedl, že hlavní prioritou každé vlády by mělo být vytváření rovných podmínek a minimalizace vytváření dělících čar jak mezi zemědělci v jednotlivých zemích EU, tak i mezi zemědělci uvnitř jednotlivých států. Každá podpora, či naopak legislativou daná povinnost, musí být pečlivě posuzována s ohledem na to, zda zvýhodnění jedné skupiny není diskriminací skupiny jiné. Proto Zemědělský svaz ČR doporučuje tuto konkrétní textaci koaliční smlouvy zjednodušit a vypustit redundantní (orientační) výčet typů zemědělců.
Snížení byrokratické zátěže zemědělců je, podle Zemědělského svazu ČR, mnoha předchozími vládami deklarovaný, ale nesplněný slib, po kterém již dlouhé roky čeští zemědělci neustále volají. Podle nich by bylo žádoucí, aby kroky vlády vedly alespoň k zastavení nárůstu byrokracie. Bohužel i kroky deklarované koalicí v jiných bodech této smlouvy, spolu s podmínkami nastavení Společné zemědělské politiky, podle Martina Pýchy, jasně ukazují, že jde o pouhý deklaratorní výrok, který nebude téměř jistě splněn. Naopak je velmi pravděpodobné, že administrativní zátěž zemědělců se v mnohém ještě zvýší, dodal Martin Pýcha.
Snahu o propojení veřejného registru půdy (LPIS) s dalšími systémy s cílem omezit administrativní duplicity je, podle ZSČR, správný záměr. Zemědělský svaz ČR ho bude podporovat. Martin Pýcha k tomu dále prohlásil, že ZSČR rovněž dlouhodobě prosazuje přizpůsobení LPIS a dalších systémů pro využití v tabletech a mobilních telefonech, aby s nimi mohli zemědělci pracovat také v terénu.
Další bod koaliční smlouvy, tj. podpora precizního zemědělství s cílem šetrného užívání umělých hnoji a pesticidů, je opakovaně navrhovanou cestou, jak již po nějakou dobu čeští zemědělci navrhují a požadují. Přičemž Martin Pýcha upozornil, že jsou to právě čeští zemědělci, kteří dlouhodobě úspěšně snižují množství využívaných hnojiv, pesticidů či antibiotik, a díky tomu jsou v jejich užívání pod evropským průměrem. V tomto procesu čeští zemědělci hodlají nadále pokračovat. Proto Zemědělský svaz ČR prosazuje zařazení využívání moderních technologií, jako je precizní zemědělství, tj. používání výnosových map, variabilní aplikace apod., mezi uznaná ekoschémata, protože mohou tuto snahu českých zemědělců dále posílit.
Martin Pýcha dále uvedl, že Zemědělský svaz ČR v oblasti vodohospodářství vítá záměr pokračovat v propojování soustav, ale, podle něho, tam chybí záměr rozvíjet systémy s ohledem na budování systémů závlah zemědělské půdy v kontextu dopadů klimatických změn.
Zemědělský svaz ČR rovněž velmi vítá snahu o podporu zkracování odbytových řetězců, podporu zpracování a podporu odbytových družstev, stejně tak jako vytvoření strategického investičního fondu pro usnadnění vstupu zemědělců do zpracovatelských firem. Zemědělci jsou přesvědčeni, že motivace vstupu zemědělců do fungujících odbytových družstev a organizací producentů je nezbytná pro posílení jejich postavení v rámci agropotravinářské vertikály.
Martin Pýcha dále zdůraznil, že zemědělci pozitivně hodnotí záměr zvyšovat potravinovou bezpečnost. Nicméně upozornil, že její definice, podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), zní takto: „Potravinová bezpečnost je stav, který existuje, pokud všichni lidé mají za všech okolností fyzický, sociální a ekonomický přístup k dostatečnému množství bezpečných a výživných potravin, který splňuje jejich stravovací potřeby a preference potravin pro aktivní a zdravý život". Podle Martina Pýchy tato formulace zahrnuje i zajištění potravin z dovozu. Toto ustanovení je také možné chápat tak, že koalice má zájem mj. i dovážet více potravin ze zahraničí. Cílem svazu je však u potravin, které naši zemědělci dokáží v našich klimatických podmínkách vyprodukovat sami, dosáhnout strategické potravinové soběstačnosti a udržet si ji.
Martin Pýcha také konstatoval, že čeští zemědělci pozitivně hodnotí také záměr zřídit rezervní fond na podporu farmářů v případě přírodních katastrof.
Podle Martina Pýchy čeští zemědělci sdílí pozitivně, že v koaliční smlouvě je deklarován zájem o zajištění dostatečného rozpočtu pro výzkum a šíření inovací v zemědělství a podporu PGRLF. Zemědělský svaz ČR již několik let propojuje výzkum, zemědělce a komerční sektor navázaný na zemědělství v České technologické platformě pro zemědělství (https://www.ctpz.cz/). Načež dodal, že budoucnost našeho zemědělství bude významně záviset na schopnosti pružně přenášet výsledky výzkumu do praxe a zajistit jejich praktickou aplikaci.
Čeští zemědělci vítají i záměr chránit půdu před zábory a degradací. Současný stav je, podle nich, dlouhodobě neudržitelný. Zemědělský svaz ČR k tomu dodává, že stát musí změnit přístup k půdě a nadefinovat si její nedotknutelnou rezervu pro uživení svého obyvatelstva. Dle názoru ZSČR je třeba zpřísnit podmínky záboru kvalitní zemědělské půdy a jasně definovat strategickou, „nezabratelnou“ výměru zemědělské půdy nezbytnou pro zajištění potravinové soběstačnosti.
V další části tiskové konference se Martin Pýcha věnoval tomu, čeští zemědělci hodnotí negativně. Především varoval před přehnanou ambicí (vycházející ze strategie EU F2F), která se týká masivního navýšení půdy v režimu ekologického zemědělství. Tedy, pokud nebude zohledněna skutečná tržní poptávka. Podle Martina Pýchy zemědělci výrobě biopotravin nebrání, jsou ochotni je dodávat na trh, protože jsou podnikatelé. Nicméně, je potřeba vzít do úvahy tu skutečnost, že jak našim občanům rostou náklady na domácnost, je nutné posoudit, zda naši občané budou kupovat biopotraviny, které jsou dražší než ostatní potraviny.
Zemědělský svaz ČR k tomu ve svém stanovisku dále uvádí, že Česká republika dosud patří mezi premianty v EU ohledně výměry půdy v ekologickém zemědělství, ale úroveň produkce lokálních potravin ve kvalitě BIO je extrémně nízká, a navíc významně dražší pro koncového spotřebitele, než je tomu v jiných zemích EU. Navíc, jak dále poznamenal Martin Pýcha, je třeba vnímat, že zvyšování ploch v režimu ekologického zemědělství, stejně tak jako vymezením minimálně desetiny zemědělské půdy do roku 2030 mimo produkci bude vyžadovat obrovský nárůst kompenzací za ztrátu produkce. Tyto prostředky ale v návrhu rozpočtu kapitoly zemědělství alokovány nejsou.
Stanovisko Zemědělského svazu ČR dále uvádí, že čeští zemědělci zásadně nemohou souhlasit s podporou obou nástrojů SZP EU k přerozdělování prostředků I. pilíře v druhém odstavci, což se týká platby na první hektary a zastropování přímých plateb, neboť svým nastavením by významně poškodily ekonomiku páteřní struktury zemědělství, přičemž by snížily konkurenceschopnost ČR vůči zemědělcům vně i uvnitř EU, a zároveň by v některých sektorech vážně ohrozily míru potravinové soběstačnosti ČR. Zemědělský svaz ČR požaduje tento bod upravit a akcentovat jen podporu plateb na první hektary, která je i tak, podle názoru ZSČR, velikým zvýhodněním menších zemědělců.
Podle ZSČR tuto cestu volí například i Německo. Současná podpora menších farem funguje. Farmy do 500 ha zvyšují svou výměru na úkor velkých zemědělců a významně roste také počet malých zemědělců s výměrou do 5 hektarů. Podle Martina Pýchy další podpora prostřednictvím redistributivní platby povede k dalšímu dodatečnému významnému zvýhodnění menších zemědělců. I ekonomické údaje z FADN (zemědělská účetní datová síť) ukazují, že ekonomické výsledky menších zemědělců jsou díky vyšší podpoře a významné orientaci na rostlinou výrobu lepší než u podniků právnických osob.
Proto, podle ZSČR, akcentace sledování propojenosti firem se v koaliční smlouvě jeví jako dozvuk politického soupeření s odstupujícím premiérem ČR, který v minulosti v sektoru zemědělství působil. Čeští zemědělci varují, že diskriminace a odlišný přístup k propojeným firmám může v důsledku velmi poškodit řadu odpovědných zemědělských subjektů, které si podporu a rovné zacházení zaslouží.
Zemědělský svaz ČR dále apeluje na zpracování zevrubné analýzy ohledně odklonu od biopaliv 1. generace, zejména pak s důrazem na závazky České republiky k EU, na (ne)reálné možnosti náhrady těchto produktů biopalivy vyšší generace v ČR, dopad na ekonomiku sektorů, kde se tato paliva používají a sociální dopady na koncové spotřebitele. Jinými slovy, záměr koaliční smlouvy v oblasti biopaliv a bioplynu a biometanu je v rozporu s provedenou transpozicí RED II (Směrnice o obnovitelných zdrojích) do české legislativy ve věci dlouhodobé strategie podpory biometanu a bioplynu obecně a s jeho budoucím užitím v dopravě v ČR jakožto efektivního nástroje pro snížení emisí v dopravě, což pravděpodobně dramaticky zhorší možnosti českých povinných osob v plnění snížení emisí v dopravě a mohou tak být ohroženy závazky ČR vůči EU. Navíc připravovaná směrnice RED III jako nedílná součást balíčku „Fit For 55“ bude požadovat dramatické zvýšení úspor emisí v dopravě. V ČR vyráběné bionergie přitom mají jedny z nejlepších emisních parametrů. Je rovněž nutno nadefinovat, co přesně znamená pojem „průmyslové zemědělství“, neboť dosud byl pojem zejména využíván v mediálním prostoru, avšak na politických platformách se s ním aktivně nepracovalo.
Podle Zemědělského svazu ČR textace koaliční smlouvy ohledně posílení vlivu vlastníků na stav půdy a zároveň převedení zodpovědnosti za stav půdy na ty, kdo na ní hospodaří, se jeví v podmínkách České republiky do jisté míry jako protimluv, neboť velká část zemědělské půdy vlastníky obhospodařovaná není. Zemědělský svaz ČR nevnímá tyto teze jako logické a doporučuje jejich odstranění.
Martin Pýcha dále konstatoval, že rovněž lze obtížně souhlasit s plánem omezit velikost honu na erozně ohrožených půdách na 10 ha v době, kdy jak vývoj způsobů hospodaření, tak technologický pokrok umožňuje mnohem širší škálu řešení problému eroze. Technokratické řešení omezením velikosti plochy jedné plodiny nebo velikosti honu rozhodně nemají protierozní význam, protože zvyšují množství souvratí, a tím přispívají mj. k vyšší spotřebě pohonných hmot vč. emisí skleníkových plynů a také k utužení půdy. Takováto opatření mohou mít smysl pouze jako motivační nástroj, aby jej zemědělci mohli využívat tam, kde to má nějaký smysl, resp. kde jsou pro to vhodné podmínky. Zemědělský svaz ČR naopak navrhuje využít jiná smysluplnější opatření, jako například využití pásového střídání plodin apod.
V další části stanoviska Zemědělského svazu je uvedeno, že koaliční smlouva obsahuje formulaci: „Na úrovni EU nedovolíme dovoz potravin ze třetích zemí, které nesplňují naše přísné standardy“. Zemědělský svaz ČR k tomu dodává, že o tento krok usilují zemědělské nevládní organizace z celé EU po dlouhá léta, avšak bez viditelného pokroku, i v důsledku stále větší liberalizace trhů a pravidel WTO (Světové obchodní organizace).
Zemědělský svaz ČR rovněž za velmi nebezpečnou vnímá tezi o revizi postoje dosud (dlouhodobě) dojednaného nastavení nové Společné zemědělské politiky. Podle zemědělských odborníků již nastalé zpoždění ve formě dvouletého přechodného období značně zvyšuje nejistotu vývoje situace v zemědělství, a další potenciální průtahy dlouhodobě diskutovaného nastavení s Evropskou komisí, by mohly negativně ovlivnit čerpání podpor pro české zemědělce.
Podle Martina Pýchy naši zemědělci také odmítají minimalistický závazek koaliční smlouvy zajistit míru spolufinancování rozvoje venkova (II. pilíř SZP) minimálně v míře stejné jako dosud. V kontextu nových výzev „Zelené dohody pro Evropu“, a dramatického snížení financování II. pilíře ze zdrojů EU, se taková deklarace jeví jako nepochopitelná. Zemědělský svaz ČR požaduje, aby se v textu vláda explicitně zavázala spolufinancovat rozvoj venkova v míře 70 %.
Zemědělský svaz ČR naopak vyzývá členy koalice, aby zachovali současnou úroveň národních podpor včetně podpory zelené nafty. Zavedení těchto podpor a jejich projednání s Evropskou komisí je výsledek mnohaleté práce zástupců českých zemědělců, to je Agrární komory ČR a její členské organizace Zemědělského svazu ČR.
V další části tiskové konference Martin Pýcha uvedl, co Zemědělskému svazu ČR v koaliční smlouvě chybí. Především je to skutečnost, že v koaliční smlouvě není uvedena pasáž, která by se zabývala problematikou zákona o významné tržní síle ve vztahu k působení obchodních řetězců.
Dále v koaliční smlouvě chybí pohled pětikoalice na „Zelenou dohodu pro Evropu“ z pohledu zemědělství, zejm. „From farm to fork“ strategii a strategii pro biodiverzitu, které budou významně ovlivňovat vývoj agro-potravinářského komplexu v následující dekádě.
Podle Zemědělského svazu ČR by nová vládní koalice měla pamatovat na zajištění dostatečného počtu účinných látek v oblasti přípravku na ochranu rostlin (POR) a stanovení dostatečných limitů jejich užití pro polní výrobu v ČR, přičemž bude u těchto přípravků garantován vědecký a nezaujatý proces kontroly jejich působení na životní prostředí. Navíc je třeba podpořit biologickou ochranu rostlin, tak aby její využívání nebylo ekonomicky významně nevýhodné.
V koaliční smlouvě také chybí podpora dostupnosti sezónní pracovní síly ze zahraničí pro zemědělskou prvovýrobu. Domácí pracovní sílu je potřební více motivovat, a to zvýšením limitu pro odvádění sociálního a zdravotního pojištění u dohod o provedení práce na 20.000,- Kč.
Zemědělský svaz ČR dále upozorňuje, že zasadit se o to, že nebudou neinvestiční dotace v zemědělství zahrnovány do základu daně z příjmu, vzhledem k strategické úloze zemědělství.
Podle Martina Pýchy v koaliční smlouvě chybí i další důležitá věc, a to zorganizování mediální kampaně na zlepšení obrazu zemědělství v očích veřejnosti.
V neposlední řadě koaliční smlouva, podle Zemědělského svazu ČR, postrádá preference nákupu, to je využití lokálních potravin v institucích státní správy a samospráv. Přitom od roku 2022 to umožňuje novela zákona o zadávání veřejných zakázek.
V závěru tiskové konference Martin Pýcha hovořil o tom, že o návrzích a připomínkách Zemědělského svazu ČR je vedení svazu připraveno jednat s budoucím ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou, bude-li jmenován ministrem zemědělství. Zároveň jsou představitelé Zemědělského svazu připravení o těchto otázkách jednat i se členy zemědělského výboru Poslanecké sněmovny a senátním výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR.
Ke zprávě o průběhu tiskové konference Zemědělského svazu ČR zároveň přikládáme v příloze původní tiskovou zprávu ZSČR, která obsahuje řadu grafů a údajů, na jejichž základě vedení Zemědělského svazu ČR argumentuje, proč zveřejnilo své připomínky a náměty ke koaliční smlouvě ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a Stan.
