Evropská komise nedávno zveřejnila Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal), jejímž cílem je jednak boj s klimatickou měnou a zároveň i zabezpečení ochrany životního prostředí v Evropě. To se přirozeně má promítnout i do zformování nové Společné zemědělské politiky na léta 2021-2027. Česká republika s těmito návrhy Evropské komise souhlasí, ale přirozeně, že má k řadě specifických návrhů řadu připomínek a výhrad.
Právě otázka, jaké bude mít tato Zelená dohoda pro Evropu dopady na evropské zemědělství, a tím potažmo i české zemědělství, byla námětem čtvrteční tiskové konference, kterou, prostřednictvím videokonference, svolal Zemědělský svaz ČR.
Viceprezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha v úvodu sdělil, že Zemědělský svaz ČR vnímá potřebu boje s klimatickou změnou, stejně tak jako ochranu životního prostředí jako důležitou. Podle něho jsou to totiž právě zemědělci, kteří jsou ovlivněni změnou klimatu jako první. Proto svaz rozumí snaze Evropské komise reagovat na stávající vývoj změny klimatu a poklesu biodiverzity. Jenže, požadavky kladené na zemědělce musí být v rovnováze s dalšími cíli Společné zemědělské politiky v oblasti sociální a ekonomické a také v souladu s finanční podporou, či jinými systémovými pobídkami. Současně by neměla být zvyšována administrativní zátěž pro zemědělce.
Martin Pýcha zároveň konstatoval, že svaz podporuje stanoviska ministerstva zemědělství i obou komor Parlamentu ČR, které požadují individuální přístup k plnění evropských cílů podle skutečné situace v členských zemích. Načež dodal, že je obecně známo, že situace zemědělců v jednotlivých členských zemích je odlišná. Jde o to, že Evropská komise, potažmo Evropský parlament, se snaží prosadit universální postup prakticky pro všechny členské země EU, což nerespektuje individuální podmínky jednotlivých členských zemí. „Vyzýváme k pragmatickému přístupu tak, aby byly stanoveny reálné cíle a na jejich základě i reálné způsoby a opatření, jak je naplnit. Máme vážnou obavu, že pokud tomu tak nebude a že pokud bude ignorován hlas zemědělců, dojde k poškození evropského a samozřejmě i českého zemědělství,“ dodal k tomu Martin Pýcha.
V rámci tiskové konference Martin Pýcha vyjmenoval základní cíle Green Deal, jejichž dopady na to, jak bude vypadat evropské zemědělství v příštích několika letech, bude značný. V této souvislosti citoval i část své přednášky, kterou měl na nedávné mezinárodní konferenci „Budoucnost evropského zemědělství 2020“. Z údajů, které během ní uvedl, vyplývá, že hlavním cílem Zelené dohody pro Evropu je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Přičemž by mělo dojít do roku 2030 ke snížení emisí skleníkových plynů, oproti roku 1990, o 55 %, načež Evropský parlament to zvýšil na 60 %. V této návaznosti je třeba poukázat na to, kdo nejvíce produkuje skleníkových plynů ve světě. Pokud jde o CO2 například Čína produkuje 29,2 %, USA 14,0 %, EU 9,6 % a Indie 7,1 %. Pokud jde o otázku, jak souvisí skleníkové plyny se zemědělstvím, z údajů, které Martin Pýcha poskytl účastníkům tiskové konference, vyplývá, že zemědělské, lesnické a další využití půdy tvoří asi 2-3 % celkových čistých globálních emisí skleníkových plynů. Přičemž zemědělství v EU je zodpovědné za 10,3 % celkového objemu produkovaných skleníkových plynů, kdy 70 % ze zemědělských emisí tvoří emise z živočišné výroby). Jak tomu Martin Pýcha dále poznamenal, právě zemědělství hraje významnou roli v tom, že uhlík se dostává do půdy a tím zemědělství přispívá ke snížení emisí skleníkových plynů.
Poté přešel Martin Pýcha k tomu, že v rámci Green Deal bylo vytýčeno několik základních strategií, které se mají uplatnit v evropském zemědělství v příštích několika letech. Především jsou ro dvě základní, a to Strategie Farm to fork (Z farmy na vidličku) a Strategie pro biodiverzitu. Zároveň bylo stanoveno i několika dalších strategií. K nim patří Akční plán pro oběhové hospodářství, Akční plán pro ekologické zemědělství, Strategie EU pro methan, Akční plán pro nulové znečištění, Směrnice o obnovitelných zdrojích, Společná zemědělská politika EU a Strategie pro rozvoj venkova. K dalším cílům EU patří snížit používání hnojiv v Evropě o 20 % a pesticidů o 50 %. Přičemž 25 % půdy by mělo přejít do systému ekologického zemědělství. Rovněž by mělo dojít i k redukci používání antimikrobiálních látek o 50 %.
Na to Martin Pýcha logicky navázal vysvětlením, jaké možné dopady budou u těchto, podle názoru našich zemědělských odborníků, nepromyšlené kroky Evropské komise, potažmo Evropského parlamentu. Zdůraznil, že to budou především ekonomické dopady, kdy dojde ke zvýšení nákladů na zemědělskou produkci. Zároveň dojde ke zhoršení konkurenceschopnosti evropských zemědělců, ke zhoršení ekonomiky hospodaření, protože dojde ke snížení příjmů zemědělců. Dalším důsledkem bude zvýšení cen potravin.
V této návaznosti Martin Pýcha dodal, že jediným dosud zveřejněným hodnocením těchto negativních dopadů politiky Green Deal v EU bylo stanovisko amerického ministerstva zemědělství, které uvedlo, že návrhy Komise povedou ke snížení zemědělské produkce EU o 12 – 15 %, dále se zvýší ceny o 17 %, o 20 % se sníží vývoz ze zemí EU, přičemž se zvýší dovoz o 2 procenta. Přitom dojde ke snížení hrubého příjmu zemědělců o 16 %,
Na základě těchto údajů Martin Pýcha dále uvedl, že náklady spojené s cíli Zelené dohody pro Evropu jdou daleko za v současnosti Evropskou radou schváleným Víceletým finančním rámcem (MFF). Proto ze strany Komise by mělo být lépe a včas popsáno, jaké budou finanční požadavky na vnitrostátní rozpočty, aby bylo možné plnit činnosti Zelené dohody pro Evropu a splnit tak její cíle a ukazatele. Podle něho také musí být jasně stanoveno, do jaké míry přispěje Mechanismus pro spravedlivou transformaci k cílům Zelené dohody pro Evropu a jaký bude podíl Společné zemědělské politiky na uskutečňování Zelené dohody pro Evropu.
Dále Martin Pých poznamenal, že v rámci politiky ochrany životního prostředí Evropská komise plánuje stanovení procentuálních cílů pro redukci objemu používaných pesticidů, hnojiv a antibiotik. Zemědělci a potravináři v ČR – již v minulosti - zahájili snižování těchto látek, takže Martin Pýcha nevidí důvod, proč by měly ještě více snižovat pesticidy, případně antibiotika, o stanovená procenta, když v minulosti se jejich procentuální podíl snižoval. V této návaznosti také dodal, že právě u pesticidů panuje v České republice názor, že jsou to čistě škodlivé látky. Vysvětlil, že se to netýká všech, neboť obdobně jako u člověka, který je léčen antibiotiky, tak i některé druhy pesticidů sehrávají obdobnou roli při ochraně rostlin.
Avšak, jak dále Martin Pýcha v této souvislosti uvedl, úroveň objemů používaných látek v přepočtu např. na hektar se ale napříč členskými státy zásadně liší. V kontextu plánování aktivit a navrhovaných cílů, opatření musí být zaváděna spravedlivě s ohledem na odlišnou situaci v jednotlivých členských státech. „Zásadně odmítáme stanovování jednotných procentuálních cílů v rámci Strategie F2F, které by bylo v přímém rozporu s postojem Evropské komise, který uvádí, že jeden přístup není možné uplatňovat pro všechny,“ dodal Martin Pýcha.
„Jsme přesvědčeni, že ambice strategií Farm to Fork a pro biodiverzitu jsou ale velmi vysoké a jejich možné dopady do konkurenceschopnosti, udržitelnosti zemědělství mohou být natolik významné, že by ČR neměla přistoupit na žádné konkrétní cíle bez jasné analýzy dopadů jak na národní, tak celoevropské úrovni,“ dále prohlásil Martin Pýcha. Tyto dopadové analýzy musí definovat dopady v celém komplexu ve vazbě na další strategické dokumenty jako je Strategie pro ekologické zemědělství, Strategie pro oběhové hospodářství atd.
Podle předsedy Zemědělského svazu ČR je „nejvyšší čas, aby Komise zveřejnila posouzení dopadů svých návrhů. Musí to být komplexní pohled a především nezávislý na politickém tlaku. Máme právo vědět, co bychom měli očekávat, a Komise je povinna výsledky očistit a podle toho jednat,“ konstatoval Martin Pýcha.
