Evropské ekologické cíle obsažené ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork strategy) sníží zemědělskou produkci v EU o pětinu. U některých plodin to bude až o 30 procent, hovězí maso zdraží o 60 procent. Na základě zahraničních studií, které rozebíraly dopady strategie Farm to Fork, to na čtvrteční tiskové konferenci Zemědělského svazu ČR oznámil jeho předseda Martin Pýcha.
Martin Pýcha, který je zároveň viceprezidentem Agrární komory ČR, dále upozornil, že strategie Farm to Fork je pouze jedna z řady dalších strategií, které Evropská unie v rámci svého cíle, to je dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, přijala. Těmi dalšími jsou například Strategie pro biodiverzitu, Akční plán pro oběhové hospodářství, Strategie EU pro methan, Akční plán pro nulové znečištění, Fit for 55 nebo Směrnice o obnovitelných zdrojích energie. V této souvislosti Martin Pýcha zdůraznil, že Agrární komora ČR, i její členská organizace Zemědělský svaz ČR, již nějakou dobu vyzývají Evropskou komisi k vypracování dopadových studií, které by komplexně posoudily dopady všech těchto přijatých strategií, a to nejen na evropské zemědělství, ale v podstatě i na celou ekonomiku EU.
Přičemž dodal, že Evropská komise již po nějakou dobu odmítá vypracování těchto ucelených dopadových studií. Podle něho jsou k dispozici zatím různé dílčí studie. Ty se však týkají jen strategie Farm to Fork, která je sice společně se Strategií pro biodiverzitu, tou nejdůležitější, ale jde jen o dílčí pohled.
Martin Pýcha dále konstatoval, že všichni aktéři potravinářského řetězce souhlasí s hlavními zásadami stanovenými ve strategii Farm to Fork, neboť je dnes velmi důležité pracovat na udržitelném rozvoji naší planety, ale pokud budou současné cíle Farm to Fork, a dalších strategií, implementovány tak, jak byly navrženy, budou pro zemědělce EU představovat značné náklady a ohrozí životaschopnost celého evropského zemědělství.
Podle Martiny Pýchy je nyní čas analyzovat údaje, které jsou v současné době k dispozici. Načež dodal, že v posledních měsících se několik klíčových zpráv a studií pokusilo posoudit a změřit dopady cílů stanovených Evropskou komisí. Jde o tyto studie: amerického ministerstva zemědělství (USDA) z loňského roku, dále studii Výzkumného ústavu HFFA, studii Společného výzkumného střediska EU (JRC), studii Univerzity v Kielu a studii Univerzity a výzkumného centra ve Wageningenu (WUR), které dospěly k závěru, že existuje několik významných dopadů a hluchých míst, která naléhavě vyžadují pozornost tvůrců současné politiky v EU.
Například Studie JRC předpovídá, že očekávaný pokles mezi 40 a 60 % emisí skleníkových plynů z evropského zemědělství, vyplývající z implementace Farm to Fork cíle, povedou k tomu, že evropská zemědělská výroba, včetně jejích emisí bude přenesena do třetích zemí.
Studie Univerzity v Kielu zase předpokládá, že by se Evropa mohla stát čistým dovozcem potravin, což je v přímém rozporu s otevřenou strategickou autonomií podporovanou Evropskou komisí během krize COVID.
Studie USDA (amerického ministerstva zemědělství) dospěla k závěru, že cíle stanovené ve strategii Farm to Fork by mohly vést k tomu, že 22 milionů lidí bude vystaveno potravinové nejistotě.
Podle Martina Pýchy tyto studie, z nichž každá používá jinou metodiku a mají různá východiska a omezení, se navzájem doplňují. Všichni autoři těchto studií docházejí ke stejným závěrům, to je, že zemědělská produkce EU se v některých oblastech a u některých produktů poměrně drasticky sníží. Pokud jde o kumulativní dopad cílů, nejnovější studie WUR ukazuje průměrný pokles produkce mezi 10 až 20 procenty s poklesem až o 30 procent u některých plodin.
Pokud jde o živočišnou výrobu, studie z univerzity v Kielu poukazuje na 20procdentní snížení produkce hovězího masa v EU a 17procentní snížení produkce vepřového masa. Další dokument WUR o politice potvrzuje celkový pokles produkce hovězího, vepřového a mléka a mléčných výrobků, což povede nejen ke zvýšení cen pro spotřebitele v EU, ale také ukazuje diskutabilní dopady na příjmy chovatelů hospodářských zvířat.
Podle našich zemědělců data z těchto studií jasně ukazují jejich dopady na obchod, na příjmy zemědělců a v konečném důsledku na spotřebitelské ceny. Změna potravinového systému za těchto podmínek bude obtížnější a zavedení spotřebních daní, jak navrhuje Evropský parlament, by mohlo způsobit jeho sociální nespravedlnost, dodal Martin Pýcha.
V průběhu tiskové konference Martin Pýcha rovněž poukázal na to, že omezení zemědělské produkce, tak, jak by k tomu došlu v průběhu příštích let, by znamenalo, že by se do Evropy začaly dovážet potraviny odjinud. Upozornil, že zatímco v Evropě v posledních letech došlo ke snížení plochy zemědělské půdy s tím, že se rozšířila plocha lesů, tak v Brazílii dochází ke kácení deštných pralesů v Amazonii a k rozšiřování plochy zemědělské půdy. V podstatě to jen potvrzuje názor, že když se omezí zemědělská výroba v Evropě, jinde v světě naopak vzroste, aby nahradila celkový úbytek potravin, a to z toho důvodu, že v současné době roste poptávka po potravinách, ať již kvůli vzrůstu počtu obyvatel na naší planetě či růstu životní úrovni značné části obyvatel ve světě. Již nyní se ukazuje, že snahy EU o zlepšení životního prostředí v Evropě by měly být činěny v souladu s posouzením objektivních dopadů těchto strategií EU.
Na otázku redaktora webových stránek Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace samostatných odborů ČR (OSPZV-ASO ČR) zda jsou čeští zemědělci v tomto úsilí o změnu přístupu EU k objektivnímu posouzení dopadů Zelené dohody pro Evropu osamoceni či podporováni i v jiných zemích EU, Martin Pýcha odvětil, že členové nevládních agrárních organizací v EU, kteří jsou sdruženi v organizaci COPA-COGECA, jsou téhož názoru, jako ti naši, čeští zemědělci. Společně se v orgánech EU v Bruselu snaží hájit stanoviska široké evropské zemědělské veřejnosti.
V této souvislosti Martin Pýcha dále uvedl, že všichni aktéři v agropotravinářském řetězci u nás i v EU si jsou vědomi environmentálních a klimatických výzev, kterým dnes čelíme. Zároveň ale dodal, že politický cíl, který není založen na údajích z těchto studií, bude mít škodlivé účinky na evropské zemědělství. Proto, podle něho, musíme vytvářet politiku, která bude zaměřena na řešení situace, a to na základě údajů, které máme k dispozici. Přičemž jejím základním kamenem by měly být inovace. Ovšem, další směřování zemědělství v EU by mělo být založeno na komplexním a kumulativním posouzení dopadů provedeném Evropskou komisí. Například nejnovější studie univerzity ve Wageningenu s jejími různými scénáři jasně ukazuje, že posuzování účinků cílů Farm to Fork izolovaně, jak si Komise představuje, poskytne pouze částečný obraz kumulativní reality.
Zemědělský svaz ČR v této návaznosti konstatuje, že diskuse o potřebě změn v evropském zemědělství by měla být ukončena kumulativním posouzení dopadů všech těchto strategií. Protože, jedině tak, bude možné potom diskutovat o možných řešení daných problémů, které by vznikly příliš razantním prosazováním záměrů těchto strategií, a to bez jakékoliv objektivní analýzy dopadů jednotlivých kroků Zelené dohody pro Evropu.
