Situace v chovu prasat a na trhu s vepřovým masem byla hlavním tématem dnešní tiskové konference Zemědělského svazu ČR a Svazu chovatelů prasat, která se uskutečnila formou videokonference.
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha v úvodu konstatoval, že situace v chovu prasat u nás je velmi špatná. Přičemž konstatoval, že ve druhém pololetí loňského roku došlo k obrovskému propadu výkupních cen vepřového masa o jednu třetinu. Podle Martina Pýchy to znamená, že čeští chovatelé zastavují svoje investice do chovu prasat a dokonce uvažují o úplném ukončení svých chovů prasnic, protože ekonomický tlak na chovatele prasat je obrovský. Načež došlo k tomu, že cena pro chovatele prasat je nejnižší za posledních 15 let. Přitom se dá říci, že vývoj cen u chovatelů prasat se nepromítá do konečných cen pro spotřebitele, které naleznou na pultech obchodů.
Martin Pýcha dále poznamenal, že Česká republika, v důsledku tohoto ekonomického vývoje, nedosahuje ani 50procentní soběstačnosti v produkci vepřového masa. ČR je dlouhodobě dovozovou zemí a ten dovoz neustále stoupá. V roce 2006, krátce po vstupu do EU, bylo záporné saldo u vepřového masa necelých 5 mld. korun, dnes jsou chovatelé prasat v situaci, kdy toto saldo je téměř trojnásobné. Přitom neustále roste a zhoršuje se.
Martin Pýcha v této souvislosti poděkoval Ministerstvu zemědělství ČR a konstatoval, že si chovatelé prasat velmi váží podpory a pomoci, jakou dostávají ze strany ministerstva. Nicméně, jak dále poznamenal, ministerstvo zemědělství má svázané ruce, a to ať již jde o pravidla Společné zemědělské politiky EU, tak i samozřejmě otázkou ekonomického stavu České republiky a možnostmi státního rozpočtu.
V souvislosti v Poslanecké sněmovně s nedávno schválenou novelou zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kdy zpracovatelé a obchodníci vyjádřili svá odmítavá stanoviska k stanovení procentuálního zastoupení českých potravin na pultech supermarketů a hypermarketů, které jsou ve vlastnictví zahraničních obchodních řetězců, Martin Pýcha uvedl, že v rámci této diskuse zaznívají ze strany obchodníků i zpracovatelů hlasy, že není dostatek českých surovin, a to včetně vepřového masa. Martin Pýcha to odmítl, jako ne zcela správný argument ze strany obchodníků a zpracovatelů, neboť čeští chovatelé, kteří prodávají svoji produkci za podnákladové ceny, nejsou, kvůli těmto ekonomickým podmínkám, schopni uplatnit svoje prasata na českém trhu. Načež poznamenal, že díky této obchodní politice obchodníků jsou naši chovatelé prasat nuceni až 20 % prasat vyvézt do zahraničí, tedy na tamější trhy, protože o n není v České republice zájem. Takže, upozorňování, že u nás není česká surovina, je v podstatě účelová záležitost. Konstatoval, že ani to málo, co vyprodukují čeští chovatelé prasat, se k českému zákazníkovi, ke spotřebiteli, nedostane.
V této návaznosti Martin Pýcha dále poznamenal, že čeští zemědělci jsou svědky několika paradoxů. Zatímco zpracovatelé a obchodníci si stěžují, že čeští zemědělci nejsou schopni zajistit dostatek suroviny, zemědělcům zůstávají ve stájích zvířata, o která není ani za tuto likvidační cenu zájem. Dalším paradoxem je skutečnost, že ceny zemědělců klesají, ale na pultech obchodů je tomu přesně naopak, přičemž nepatrný pokles ceny masa byl zaznamenán až ve druhém pololetí minulého roku.
Martin Pýcha zároveň uvedl, že za touto obchodní politikou stojí rostoucí marže obchodníků. Propočty Zemědělského svazu ČR potvrzují, že marže obchodníků u výrobků z masa v dlouhodobém měřítku vzrůstají. Kdy po roce 1999 vzrostly zhruba 2,5krát a počínaje rokem 2017 se pohybují v průměru neustále přes 40 %. Období od ledna do listopadu letošního roku není výjimkou. Dochází i k paradoxním situacím, kdy se cena zemědělců za komoditu, např. za mléko, jatečná prasata, cukrovou řepu, za delší časové období snižuje a v průměru dokonce bývá podnákladová, přitom marže obchodníků např. za máslo, vepřové maso, cukr aj., se zvyšují a mají vzestupný trend.
Podle předsedy Svazu chovatelů prasat ČR Josefa Luky ceny prasat placené zemědělcům se ve druhém lednovém týdnu t.r. snížily na 32,64 Kč/kg JUT (jatečně upravených těl). Dostaly se tak na rekordně nízkou úroveň za dobu sledování a oproti stejnému období minulého roku znamená tato cena pokles o plnou třetinu. Podle Josefa Luky se ceny prasat, po krátkém zotavené v minulém roce, opět dostaly pod nákladovou hodnotu. Zatímco ceny zemědělců klesly o 27 %, ceny zpracovatelů o 19 procent, přičemž ceny v obchodech pouze o šest procent. „Jen za poslední čtvrtletí představuje tento rozdíl více než miliardu korun, o kterou obchody navýšily zisk,“ konstatoval Josef Luka.
Představitel chovatelů prasat Josef Luka k tomu dále dodal, že aktuální čísla vypovídají o tom, že chovatelé prasat prodávají svoji produkci za 24, 25 Kč za kilogram živé hmotnosti. Přičemž výše této ceny je zhruba 20 až 25 procent pod výrobními náklady. Jak dále Josef Luka uvedl, až do poloviny loňského roku čeští chovatelé prasat svoji produkci prodávali pod výší svých nákladů. Podle něho sektor chovu prasat se u nás nachází v obrovské krizi. Chovatelé o ukončení chovů prasat nejen, že uvažují, ale v řadě případů k tomu již dochází. Zdůraznil, že jsme svědky dalšího snižování produkce prasat a tím i snižování soběstačnosti v produkci vepřového masa. Za posledních 10 let se záporné saldo obchodu s vepřovým masem až ztrojnásobilo. To je, podle Josefa Luky, skutečnost, s níž se čeští chovatelé prasat nehodlají smířit. Vždyť chov prasat v českých zemích má opravdu dlouholetou tradici. Je to dáno i tím, že jsou u nás pro tuto činnost velmi vhodné podmínky. V chovu prasat se, podle Josefa Luky, můžeme srovnávat s ostatními zeměmi EU.
Josef Luka dále poznamenal, že do České republiky se dováží vepřové maso za ceny, které neodpovídají jejich výrobním nákladů. Jde totiž o přebytky produkce z těch zemí, kde se již nestačí spotřebovat celá tamější produkce, a proto se tyto přebytky musí vyvézt. Tyto přebytky se k nám dovážejí převážně z Německa a Španělska, přičemž, díky jejich velmi nízkým cenám, dochází k likvidaci našich chovatelů prasat, jelikož ti jsou potom nuceni své produkty prodávat za ceny, které jsou na úrovni cen těch dovážených produkt. Proto se také chov prasat v České republice nevyplácí. Vždyť podíl vývozu živých zvířat je skutečně 20 %, což znamená, že necelou čtvrtinu své produkce jsou chovatelé nuceni vyvézt. Jak Josef Luka dodal, ani za tyto nízké ceny zpracovatelé vyprodukované maso od našich chovatelů prasat neodeberou.
Oba představitelé českých zemědělců se dále shodli na tom, že hlavní problém, na který naši zemědělci dlouhodobě upozorňují, je ten, že Společná zemědělská politika EU nefunguje. Zdůvodňují to tím, že v EU existují různé, a svojí výší rozličné, druhy přímých podpor zemědělcům a farmářům. Rozdíly jsou i v kofinancování investičních dotací. Rozdíly lze najít i ve výši národních podpor. Prostě myšlenka jednotného trhu v EU je deklarována na papíře, ale v praxi de facto nefunguje. Například dotace na hektar zemědělské půdy v Německu je necelý pětinásobek toho (27 %), co dostává český zemědělec (6 %). Výsledkem této politiky je to, že v České republice jsou dražší potraviny, než je tomu v okolních zemích.
V závěru tiskové konference oba představitelé českých zemědělců konstatovali, že obě organizace, tj. Zemědělský svaz ČR a Svaz chovatelů prasat, společně vyzývají Evropskou unii, aby na kritickou situaci u vepřového masa zareagovala a využila prostředky z krizové rezervy na pomoc chovatelům. Zároveň vyzývají zpracovatele a obchodníky, aby se více orientovali na tuzemskou surovinu. Současně žádají i naše spotřebitele, aby si na pultech supermarketů a hypermarketů vybírali kvalitní a zdravotně bezpečné české maso a masné výrobky, neboť právě v kvalitě českých potravin je jejich obrovská přednost, před některými potravinářskými výrobky, které se k nám dovážejí, a to mnohdy i ze třetích zemí, kdy o kontrole kvality jejich výroby prakticky nic nevíme.
