Fundovaný vhled do aktuální situace na trhu práce, aktuální ochrana a vízum strpění pro občany Ukrajiny, tj. podmínky možností jejich získání a prodloužení, a zároveň z jakých dalších zemí je možné zaměstnance zaměstnat a jakým možným způsobem je získat, jako své zaměstnance – to byly hlavní otázky, o kterých se hovořilo na odborné konferenci „Zaměstnávání cizinců v zemědělství“, kterou 23. března 2023 zorganizoval Zemědělský svaz ČR v Praze.
V úvodu konference promluvil viceprezident Agrární komory ČR a předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, který poukázal na to, že jak v průmyslu a ve službách, tak i v zemědělství, se některé druhy práce neobejdou bez zahraničních pracovníků. Srovnáme-li však Českou republiku s Německem či jinými západoevropskými zeměmi, tak právě státy z původní EU15 (dnes EU14) zaměstnávají především občany ze zemí střední a východní Evropy, zatímco Česká republika hledá tyto nové zaměstnance z Ukrajiny či některých dalších zemí směrem na Východ.
Podle Martina Pýchy je to dáno především tím, že v České republice stále máme nejnižší zaměstnanost v Evropské unii, takže se ukazuje, že mezi českými firmami převažuje optimismus, kdy dokonce cca 31 % firem oslovených v dalo najevo, že budou přijímat nové zaměstnance do pracovního poměru. Zároveň, kdy počet podniků, které před časem slibovaly propouštění, tak v současné době klesá. Proto je téma zaměstnávání pracovníků ze zahraniční, zejména z Ukrajiny, stále aktuální.
Podle údajů, které má Zemědělský svaz ČR k dispozici, se v zemědělství každoročně uplatní asi 20 000 pracovníků z ciziny. V současnosti jich však chybí čtvrtina. Na 5000 chybějících zahraničních pracovníků se do České republiky nedostane hlavně kvůli nedostatečným kvótám spojeným se zaměstnáváním cizinců a přebujelé administrativě s tím spojené.
„Když stát vypíše, že poskytne, například, pracovní povolení 50 pracovníkům ze zahraničí, kvóta je naplněná hned několik vteřin po otevření přihlášek. Pracovníky z řad cizinců zemědělcům přeberou spíše výrobní podniky a firmy, které si mohou dovolit najmout pracovní agentury, ty to vyřizují za ně. Zatímco zemědělec zpravidla ani nemá personalistu a sám se přes den věnuje práci na poli,“ vysvětlil Martin Pýcha.
„Vpád Ruska na Ukrajinu radikálně změnil situaci na pracovním trhu s výrazným dopadem právě na zemědělství. Pracovníci z Ukrajiny byli hojně využíváni pro péči o hospodářská zvířata, sezónní práce a jako řidiči zemědělských strojů. To jsou profese, o které nemají Češi dlouhodobě zájem,“ upozornil Martin Pýcha.
Mezi osobami, které našli zde dočasné útočiště jen pár lidí začalo pracovat v zemědělství. Většinou se jednalo o manželky mužů, kteří v zemědělských podnicích pracovali před vypuknutím válečného konfliktu. Čeští zemědělci se o ně postarali – ubytovali je a dali jim vhodnou práci. „Do budoucna se ale musíme připravit na to, že muži z Ukrajiny již ve větším počtu přicházet za prací v zemědělství nebudou. Musíme se zamyslet, ze kterých dalších zemí můžeme pracovníky získávat a nesmíme se bát jim dát šanci. V programu Kvalifikovaný zaměstnanec se jedná o občany Arménie, Černé Hory, Filipín, Gruzie, Indie, Kazachstánu, Moldavska, Mongolska, Severní Makedonie a Srbska,“ dodal Martin Pýcha.
Co nyní potřebujeme nejvíce? Podle předsedy Zemědělského svazu ČR ze všeho nejdůležitější bude zpružnit a zefektivnit systém příjímání cizinců na práci tak, aby do České republiky lidé ochotní vykonávat manuální práci vůbec mohli přijít. Zaměstnávání cizinců je cestou k tomu, aby podniky mohly realizovat více zakázek, zaměstnávat více lidí a odvádět tudíž více peněz na daních. Právě toto by měl být zájem našeho státu, naší společnosti.
S přednáškou na téma „Fungování vládních programů ekonomické migrace v návaznosti na aktuální situaci“ vystoupil Hynek Řičica z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, který podrobně představil programy ekonomické migrace, k nimž patří: Program klíčový a vědecký personál, Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec a Program kvalifikovaný zaměstnanec. Přičemž se ve svém výkladu zaměřil především na Program kvalifikovaný zaměstnanec, kdy účastníky konference s aktuálními kapacitami a s přidělováním jedinečných kódů v rámci tohoto programu. Mimo jiné uvedl, že nejvíce nových míst se navýší v případě Filipín.
Pod názvem „Podpora zaměstnávání zahraničních pracovníků ze strany Ministerstva zemědělství ČR“ poté vystoupila Karolína Bartošová z Ministerstva zemědělství ČR (MZe), která na svého předřečníka navázala s tématem udělování pracovních víz. MZe je totiž garantem programu Mimořádné pracovní vízum, jež je odlišné od programu Kvalifikovaný zaměstnanec, který cílil pouze na pracovníky z Ukrajiny. Ukrajinská vláda se spuštění ekonomické migrace brání, a tak program Mimořádné pracovní vízum zatím stojí.
Řekla také, že MZe nezná poptávku po pracovnících z jiných zemí než z Ukrajiny, a proto zatím nedošlo k rozšíření programu Mimořádné pracovní vízum na jiné zdrojové země. Zahraniční pracovník pracuje u jednoho jediného zaměstnavatele, a to na jeden rok. Využívaly ho hlavně firmy ze sektoru lesnictví a potravinářství. Na závěr svého příspěvku shrnula, že MZe také poskytuje informační servis a komunikuje s garanty pobytu a pracovního uplatnění u nás, jako je Potravinářská komora ČR, Lesnicko-dřevařská komora ČR, Asociace soukromého zemědělství, Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR.
„Aktuální podmínky pobytu zahraničních pracovníků ze třetích zemí, osob s udělenou dočasnou ochranou či strpěným pobytem a výhled do budoucna“ – to bylo téma vystoupené Ondřeje Brychty, analytika pracovní migrace z Ministerstva vnitra ČR, který se vyjádřil k aktuálním podmínkám pobytu zahraničních pracovníků. Jeho příspěvek byl vůbec nejobsáhlejší, protože se dotýkal konkrétních příkladů z praxe. Na úvod svého vystoupení řekl, že standardní pracovní migrace pracovníků z Ukrajiny byla sice válkou pozastavena, stále tu na našem území ale máme držitele platných pracovních povolení, kteří si mohou zažádat o jejich prodloužení. Dále tu máme i pracovníky z Ukrajiny, kteří tu mají trvalý pobyt. A dále tu máme nově příchozí válečné uprchlíky. Každá z těchto tří skupin má různé podmínky práce.
Ukrajinci, kteří před 24.2.2022 pobývali na území Ukrajiny a uprchli odtamtud, jsou nyní držiteli dočasné ochrany (pouze na první tři měsíce jim k pobytu na našem území stačil biometrický pas). Je důležité si uvědomit, že dočasná ochrana se řídí pravidly EU. Nelze tedy jakkoliv tyto uprchlíky „třídit“, ale jsme vázáni tímto celoevropským pravidlem.
Podle něho držitelé dočasné ochrany musí nyní udělat dva kroky, protože jim v březnu 2023 končí lhůta, na kterou jim byla udělena. Nyní je v běhu proces jejího prodlužování. Ti, kdo ji dostali (upozornil, že se jedná se o statisíce osob), musí zaprvé do konce března provést internetovou registraci, a tím si dočasnou ochranu prodloužit do 30. září 2023. Součástí této registrace je rezervování termínu pro návštěvu zastupitelského úřadu OAMP, kde mu do víza vylepí pracovní štítek.
Za druhé musí navštívit úřadovnu Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR, kde si prodlouží dočasnou ochranu o další půlrok, tj. do konce 31.3.2024. Bez tohoto kroku jim dočasná ochrana zaniká, pozor na to. „Ke konci roku máme evidováno 440 000 držitelů dočasné ochrany a zatím o prodloužení požádalo 288 000 osob,“ řekl Ondřej Brychta.
Jinou možností je „náhradní“ pobytový titul: strpění pobytu na území ČR. Jeho účelem je umožnit pobyt na našem území těm Ukrajincům, kteří se nemohou vrátit domů z důvodu válečného stavu. I strpění pobytu se udělovalo na jeden rok a nyní v březnu letošního roku končí. Jenže, jak vyplývá ze zákona Lex Ukrajina, nastává jeho automatické prodloužení do 31. března 2024, a to bez registrace. Ukrajinci se nemusí nikam dostavovat, stačí jim mít vízový štítek. Jeho platnost zaniká opuštěním ČR, ale zavedla se výjimka, že jeho držitelé mohou cestovat po EU i na Ukrajinu.
Podle Ondřeje Brychty držitele dočasné ochrany mohou podniky zaměstnat. Držitel dočasné ochrany má volný přístup na trh práce, a to BEZ povolení k zaměstnání. Kdo má však jen strpění pobytu, ten potřebuje mít povolení k práci od úřadu práce.
Dále uvedl, jak lze rozeznat držitele dočasné ochrany od držitele strpění pobytu. Vysvětlil, že je to podle štítku na vízech, na němž jsou vyznačeny unikátní kódy „účelu a druhu pobytu“. Kódy jsou vysvětleny níže v přiložené prezentaci a lze je najít i na webu MV ČR.
Podle Ondřeje Brychty smyslem dočasné ochrany je poskytnout válečným uprchlíkům bezpečí. Není to však stejné jako ekonomická migrace. Držitel dočasné ochrany by neměl přecházet na běžná pobytová oprávnění (zaměstnaneckou kartu), ani by z této ochrany nemělo automaticky vyplývat, že získají trvalý pobyt v ČR. Jak již, v průběhu konference, zaznělo, zaměstnaneckým kartám se nyní vláda Ukrajiny brání.
Dále Ondřej Brychta upozornil, že ČR nepodporuje ani sekundární migraci pod záminkou, že u nás lidé z Ukrajiny našli zaměstnání, ač dosud pobývali pod dočasnou ochranou např. v Polsku. Toto je umožněno pouze při sloučení rodiny. Stále platí, že o zaměstnaneckou kartu žádají Ukrajinci na Ukrajině, nesmí o ní žádat v zemích EU (!).
Důležité je také vědět, že dočasná ochrana umožňuje pohybovat se, v rámci Schengenu, na dobu 90 dnů a lze i pracovat, pokud bylo cizinci vydáno povolení k zaměstnání od příslušného úřadu práce (dle paragrafu 92 maximálně na dobu 90 dnů). Při dodržení pravidla 90 dnů na našem území, 90 dnů zpět v zemi, kde má osoba udělenu dočasnou ochranu (např. Ukrajinci s dočasnou ochranou v Polsku).
Vláda ČR zavedla omezení migrace pro občany z Ruska a Běloruska jako válečných agresorů. Objevují se stále lidé, kteří zaměstnaneckou kartu měli, odjeli domů na Ukrajinu, pak se k nám vrátili, ale nestihli si podat žádost o prodloužení této karty. I tak mohou požádat o její prodloužení, pokud doloží důvod a zažádají do 5 dnů od vstupu do ČR.
Ministerstvo vnitra ČR si uvědomuje, že musí pomáhat se zvyšováním pracovní migrace i z ostatních rozvojových zemí už proto, že nelze zpochybnit přínos pracovní migrace pro naši ekonomiku. Je tu proto snaha o zavedení efektivnějšího IT systému, který by do budoucna umožnil elektronické vyřizování žádostí a měl i právní základ. K modernizaci však nedojde dříve než po roce 2025.
Pokud jde o opětovné udělení dočasné ochrany není to stejné jako prodloužení, opětovné udělení dočasné ochrany je už bez benefitů. Na sklizeň tedy přijet z Ukrajiny pracovníci mohou. Držitel dočasné ochrany může měnit podniky/pracoviště. Je tedy jednodušší zaměstnávat držitele dočasné ochrany (nepotřebuje nikam nic hlásit, jen na úřadu práce, že zaměstnal cizince).
Ondřej Brychta dále uvedl řadu praktických příkladů. Pokud měl například Ukrajinec dočasnou ochranu v Polsku a přijel za prací do Čech – nedostane u nás už ani strpění pobytu. Takováto situace už se hodnotí jako sekundární migrace, a tu ČR neumožňuje (ač většina států EU ano) z toho důvodu, že na našem území je uprchlíků vysoké procento, a není možné umožňovat další příliv těchto migrantů ze sousedního Polska, kde jich je také mnoho. Pokud by však za prací přišel Ukrajinec s vysokou kvalifikací a žádal o modrou kartu, tomu bude migrace od 1.4.2023 umožněna.
Existuje evidence či vzájemná informovanost o tom, zda má konkrétní Ukrajinec uloženu povinnost narukovat? Žádná taková evidence neexistuje, uvedl O. Brychta.
Jakým způsobem získá Ukrajinec stejná práva na práci jako Čech? Pokud je držitelem zaměstnanecké karty, může si ji prodloužit o další dva roky (vydává se na dva roky). Po 5 letech si může zažádat o trvalý pobyt. Až když ho získá, má volný přístup na trh práce (podmínkou je 5 let pobytu na území ČR a úspěšné složení zkoušky z českého jazyka na úrovni A2). Udělením trvalého pobytu zaměstnanecká karta zaniká a Ukrajinec jím získává stejná práva na práci u nás, jako každý jiný Čech.
„Programy ekonomické migrace z pohledu MZV ČR: aktuální stav“ – taka nazval své vystoupení Jiří Kvasnička z Ministerstva zahraničních věcí představil programy ekonomické migrace týkající se jiných zemí než Ukrajiny. Aby vůbec ekonomická migrace fungovala, musí fungovat zastupitelské úřady v daných zemích. Po dvou letech covidu toto stále není samozřejmé, uvedl Jiří Kvasnička. Fungování zastupitelského úřadu v cizině neovlivníme – řídí se národními pravidly dané země.
Co se Kyjeva a Lvova týče, nové žádosti zdejší úřady nepřijímají. Jiří Kvasnička zároveň upozornil, že je důležité si uvědomit, že ani v případě míru k nám z Ukrajiny už nepoplynou muži v produktivním věku. Je jasné, že se budou věnovat spíše rekonstrukci své země. Do módu před válkou se už nevrátíme. Kde tedy hledat zdroj pracovní síly? O znovuspuštění programu Kvalifikovaný zaměstnanec se nepřemýšlí a vízová agenda pro občany Běloruska a Ruska je pozastavena. Ale přitom, žije-li ale například Kazach v Rusku, tak je oprávněn podat žádost o práci na ZÚ v Moskvě. Zato občané Ruské federace nemohou podat žádost ani na svém území, ani jinde!
Dále uvedl, že o zaměstnaneckou kartu nemusí cizinci žádat jen prostřednictvím úřadu pro ekonomickou migraci. Mimo ekonomickou migraci nejsou, pro některé země, stanoveny kvóty. Mohou například zažádat o sezónní vízum na 9 měsíců. Existují i krátkodobá schengenská víza. Stačí-li vám pracovník například na sezónní práce, využívejte tato schengenská víza, která se udělují na 90 dnů. Lhůta na vyřízení je 2 týdny (ale i do pěti dnů je vše vyřízeno). Souběh žádostí o zaměstnanecké karty a krátkodobé schengenské vízum je možné. Tyto žádosti lze kombinovat. Pokud cizinci s doklady pomáháte, dejte si jen pozor, že doklady mu připravíte na jiné lhůty k pobytu. Pro biometrickou kartu si cizinec dojde na MV ČR, tj. nemusí ji mít při vstupu do ČR.
Načež hovořil i o tom, kde se navýšily kvóty a zůstávají nevyužití pracovníci z ciziny. Podle něho jde o Arménii, Srbsko, Gruzii, Severní Makedonii, Moldavsko. Přetížené jsou Filipíny, Kazachstán, Mongolsko a Indie.
Potom si položil řečnickou otázku, která země se stane pro nás tou klíčovou místo Ukrajiny? Konstatoval, že to nezáleží jenom na nás! Jak bylo řečeno, žádosti se přijímají nikoliv u nás, ale na ZÚ dané země a řídí se pravidly dané země. Proto je tento proces tak složitý a mnohdy nepružný.
Na závěr svého příspěvku doporučil Jiří Kvasnička navázat pracovní spolupráci s pracovníky z Filipín (jsou například žádaní coby řezníci). Pracovní migrace z Filipín je plně pod kontrolou filipínské vlády a české podniky tak mají jistotu, že dodrží to, nač jim bude uděleno pracovní povolení.
„Zahraniční zaměstnanost z pohledu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, dopady situace na Ukrajině na ČR v kontextu zaměstnávání cizinců z třetích zemí“ – to byl název vystoupení Barbory Vojáčkové z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, která představila konkrétní formuláře, které musí cizinec vyplnit, a shrnula povinnosti, za kterých lze u nás cizince zaměstnávat. Připomněla možnost, že o zaměstnaneckou kartu může požádat cizinec i v zastoupení zaměstnavatele, pokud ten má od něho plnou moc. K dotazům uvedla, že, podle paragrafu 92, lze zaměstnat Ukrajince, který získal dočasnou ochranu v Polsku. Pokud má vydáno povolení k zaměstnání od úřadu práce, potom lze ho zaměstnat, avšak ne na více než 90 dnů v kuse. Povolení k zaměstnání vydává MPSV až na dva roky. Obecně platí, že je potřeba hlídat dvě věci: aby cizinec jednak na našem území oprávněně pobýval, a jednak aby měl oprávnění k práci.
Barbora Vojáčková ještě upozornila, že jiné je to se zaměstnáváním občanů EU (například ze Slovenska). Ti mají stejná práva a povinnosti jako Čech. Zaměstnavatel jen vede evidenci a nahlašuje ukončení pracovního poměru na úřadu práce.
Dalším řečníkem na konferenci byl i Oles Shokalo, jednatel společnosti HR Summit, který ve svém vystoupení, pod názvem „Ukrajinci nepřijeli? Možnosti ale jsou“, představil, jaké má jeho agentura pro zaměstnávání cizinců poznatky přímo od zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé reflektují, že ti Ukrajinci, na které byli zvyklí, k nim už nepřijedou, protože rukují do války. Podnikům tito zaměstnanci chybí. Chybí nejenom kvalifikovaní, ale i nekvalifikovaní pracovníci.
Zároveň uvedl, že co se sektoru zemědělství týče, přesně se ví, kdo v něm nebude pracovat. Načež dodal, že v zemědělství nebudou pracovat lidé, kteří nemají rádi zvířata, ani ti, kteří nemají vztah k půdě. Podle něho se v průběhu covidu také ukázalo, že se určitě nestane to, že by lidé zvyklí na práci v jiných odvětvích, s útlumem práce v těchto odvětvích automaticky přešli na práci do zemědělství. Ukázalo se, že takhle to nefunguje.
Oles Shokalo ze své praxe vidí, že pro sektor zemědělství nejlépe fungovalo roční vízum. Z praktického pohledu by tedy nejlepší bylo, aby bylo možné dočasnou ochranu převést na roční vízum.
Současně upozornil, že dlouhodobě nízká nezaměstnanost v ČR nenutí žadatele o práci zvyšovat si kvalifikaci, ani být pro zaměstnavatele atraktivnější. Stranou zájmu českých podniků tak zůstává, že za prací sem z Ukrajiny přijíždí i vysokoškolsky vzdělaní lidé, kteří pracovali v ukrajinských agropodnicích. Nabízí se tak, že obě strany by se mohly vzájemně obohatit o nové poznatky a zkušenosti. Oles Shokalo proto vyzval přítomné zástupce ministerských úřadů, aby působili na obnovení ročních/půlročních víz. Také upozornil, že už nebudou udržitelné nekomfortní podmínky, za kterých bývali Ukrajinci ochotní na našem území pracovat. Podle něho do budoucna jim už „určitě jedna matrace nepostačí, stále více se ptají na podmínky ubytování“.
Poté konstatoval, že další možností, jak do zemědělství přilákal mladé a v zemědělství vzdělané pracovníky, by byla spolupráce s univerzitami. Ukrajinští studenti mohou do Čech přijíždět například během letních prázdnin – stále je tu možnost využívat lhůty 90 dnů, o níž byla řeč výše.
Migrace napomůže zvýšení konkurenceschopnosti ČR, uzavřel svůj příspěvek Oles Shokalo.
Jako poslední řečník vystoupila Lenka Kuchtová ze ZD Všestary, která představila, jak přistupují k zaměstnávání cizinců u nich. ZD Všestary má jako významný pěstitel zeleniny velký problém sehnat na práci pracovníky z ČR, protože jde o velmi pracnou manuální práci. I Lenka Kuchtová potvrdila, že v praxi často kombinovali schengenská víza s mimořádným ročním vízem a tím tak vykrývali lhůtu, než cizinec obdržel mimořádné vízum. Když už k nim do podniku cizinci za prací přijeli, byli jim v ZD Všestary ochotni nabídnout zaměstnaneckou kartu. Mají tu vlastní ubytovnu, ale lidé jim přesto stále chybí, zejména muži. Lenka Kuchtová potvrdila, že v praxi se jim ukázalo, že lidé z jiných sektorů na práci v zemědělství nepřejdou, a že utlumením pracovních míst například v automobilovém průmyslu jim nové pracovníky naprosto nepřinese.
V průběhu konference rovněž zaznělo, že v zemědělství pracuje řada lidí v důchodovém věku. Mladé lidi se našim zemědělcům stále nedaří do praxe dostat. Problémem mnohých zemědělských podniků u nás je to, že neumí přilákat své nové zaměstnance. Jedním z důvodů je například i to, že se příliš nezabývají tím, jak nastavit inzerát, tak, aby odrážel marketingovou strategii podniku.
Zemědělský svaz ČR proto zakládá personální agenturu AgroJobs, která bude propojovat zájemce o práci v zemědělství s podniky, kterým chybí pracovní síla. Práce tu bude jak pro kvalifikované profese, tak i pro nekvalifikované pracovníky ochotné vykonávat manuální práci.
