O tom, jaký výhled evropského zemědělství v příštích deseti letech, tj. 2022 až 2032, napsal tiskový mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha svoji stať, kterou zveřejnil v Zemědělském magazínu č. 4/2022.

Vladimír Pícha uvádí, že odolnost zemědělského sektoru EU byla v posledních dvou letech těžce testována. Kromě narušení obchodu a zvýšených cen komodit způsobených zotavením po Covidu vedla ruská invaze na Ukrajinu k ještě vyšším cenám vstupů a energií. V důsledku toho vzrostla inflace potravin a obchod byl dále narušen. Kromě toho má změna klimatu za následek častější nepříznivé a extrémní jevy počasí a propuknutí chorob zvířat.

Přičemž dále konstatuje, že ve světle těchto narušení, v kombinaci se změnami trendů spotřeby, předpokládá analýza uvedená ve výhledové zprávě EU zpomalení růstu produkce hlavních zemědělských odvětví EU. V daném souboru uvažovaných předpokladů se očekává stagnace či dokonce mírný pokles produkce některých plodin i pokles produkce mléka a masa. Načež dodává, že abychom dosáhli skutečně odolného potravinového systému, musíme se, podle komisaře pro zemědělství Januzse Wojciechowského, vypořádat s problémy, které nadále ovlivňují evropské zemědělské komunity, jako je úbytek rodinných farem a zvyšující se průměrný věk zemědělců.

Tento vývoj, identifikovaný v posledním zemědělském sčítání, je probuzením. Analýza EU dále uvádí, že Společná zemědělská politika (SZP) poskytuje členským státům EU silný soubor nástrojů k lepší podpoře jejich zemědělských komunit a pomáhá jim zajistit udržitelné potravinové zabezpečení pro společnost. V této souvislosti analýza zdůrazňuje, že v posledních letech Komise spolupracovala s členskými státy na vypracování silných strategických plánů, a že nyní je čas začít s jejich implementací.

Analýza střednědobého výhledu se kromě příjmů ze zemědělství zabývá také výrobou, spotřebou a obchodem v odvětvích plodin na orné půdě, mléka a mléčných výrobků a masa. Zahrnuje také zvláštní zaměření na zajišťování potravin a představuje analýzu scénářů extrémních povětrnostních jevů a další analýzu nižších hustot hospodářských zvířat v EU. Zpráva pokrývá období do roku 2032 a odráží zemědělské a obchodní politiky platné v listopadu 2022.

Plodiny na orné půdě

Podle Vladimíra Píchy analýza předpokládá, že celková plocha obilovin v EU se do roku 2032 nepatrně sníží na 57,2 milionu hektarů, což bude způsobeno poklesem výměry ječmene a kukuřice. EU zůstane čistým vývozcem pšenice a ječmene a čistým dovozcem kukuřice a rýže. Spotřeba obilovin v EU mírně vzroste (+3,9 %), ale s poklesem spotřeby krmiva (-6,1 %) se očekává, že celkové domácí použití v EU zůstane stabilní. Pokud jde o olejnatá semena, předpokládá se, že produkce EU bude v roce 2032 činit 33,0 milionů tun, což je nárůst o 2,8 milionů tun od roku 2020–22 (+9,3 %). Důvodem je především pokračující růst výnosů. Situace se však u jednotlivých komodit stále liší. Čistý dovoz olejnatých semen a bílkovinných plodin do EU se sníží, protože EU vyrobí o 54,7 % více luštěnin a o 33,3 % více sójových bobů.

Mléko a mléčné výrobky

Analýza rovněž konstatuje, že přijetí udržitelnějších zemědělských postupů ovlivní budoucí vývoj v odvětví mléka a mléčných výrobků v EU. Očekává se, že podíl alternativních výrobních systémů (na rozdíl od intenzivních a konvenčních) poroste. Vzhledem k tomu, že je upřednostňována extenzivní produkce, aby se řešily problémy životního prostředí, očekává se, že stáda dojnic budou klesat a vést k poklesu produkce mléka v EU o 0,2 % ročně do roku 2032. To však neohrozí pozici EU jako největšího světového dodavatele mléka. Analýza upozorňuje, že spotřeba v EU je již vyzrálá a v budoucnu by mohla zůstat relativně stabilní. Mezi mléčnými výrobky by ještě mohla růst spotřeba sýrů. Produkci by mohla podpořit i rostoucí exportní poptávka. Produkce sušeného odstředěného mléka se zpomalí, protože obchod poroste kvůli silnější světové konkurenci méně. V případě sušeného plnotučného mléka by produkce mohla klesnout kvůli ztrátám v obchodu, zatímco domácí použití by mohlo zůstat relativně stabilní.

Masné výrobky

Vladimír Pícha dále uvádí, že, podle analýzy, udržitelnost bude hrát na trzích EU s masem stále významnější roli. Produkce masa bude efektivnější a šetrnější k životnímu prostředí, organické a extenzivní výrobní systémy budou na vzestupu. Navzdory tomuto vývoji se očekává pokles spotřeby masa v EU (-1,5 kg na obyvatele za rok), přičemž postiženo bude zejména hovězí a vepřové maso bude částečně nahrazeno drůbeží. Tento druhý sektor je vlastně jediný, který expanduje z hlediska výroby a spotřeby. Vyplývá to ze zdravějšího obrazu drůbeže ve srovnání s jinými masy, větší pohodlnosti přípravy, absence náboženských omezení ohledně její spotřeby a její relativně nižší ceny.

Celkové stavy krav v EU se mají snížit o 2,8 milionu kusů (9,1 %), přičemž situace se v jednotlivých zemích EU liší. Po vysoké úrovni v roce 2022 se očekává, že cena hovězího masa opět klesne díky vyrovnanější nabídce a poptávce.

Pokud jde o vepřové maso, předpokládá se, že produkce v EU bude v letech 2022–2032 klesat o 1 % ročně, což odpovídá 2,2 milionům tun za celé období. Přechod na rostlinnou stravu by mohl vést k rostoucímu významu proteinových alternativ k masu, ale předpokládá se, že stále představují jen velmi malý podíl na trhu.

Environmentální scénář o nižší hustotě dobytka

Podle Vladimíra Píchy letošní zpráva EU představuje analýzu scénářů potenciálních environmentálních a ekonomických dopadů nižší hustoty hospodářských zvířat v EU. Snížení stavů hospodářských zvířat by vedlo k nižší produkci všech živočišných produktů. Očekává se, že rostlinná produkce u mnoha plodin celkově poklesne kvůli nižší poptávce po krmivech (tj. krmné plodiny, obiloviny a olejnatá semena), zatímco produkce luštěnin poroste. Mezi očekávané výsledky patří také obecné zvýšení výrobních a spotřebitelských cen. Výrobní ceny by stouply zejména u vepřového masa, vajec a hovězího masa.

Analýza dále uvádí, že snížení hustoty hospodářských zvířat v EU by mohlo snížit průměrné emise amoniaku ze zemědělství v EU až o 11 % a průměrné znečištění dusičnany na hektar až o 12 %. Větší snížení (50 – 60 %) se očekává v oblastech se současnou velmi vysokou hustotou. Očekává se, že emise skleníkových plynů (GHG) v EU klesnou o 2 – 13,8 %, ale nižší produkce v EU by také zvýšila dovoz. V důsledku toho by nižší emise v EU byly kompenzovány rostoucími emisemi v jiných oblastech světa, což je známé jako únik emisí.

Potravinová bezpečnost

Podle analýzy letošní střednědobý výhled poskytuje přehled potravinové bezpečnosti v EU pomocí vybraného souboru ukazatelů: míra soběstačnosti, čistý obchod, diverzifikace dovozu a vývozu a výdaje domácností na potraviny. EU zůstane v roce 2032 soběstačná ve většině zvažovaných produktů a je schopna vytvářet přebytky, které přispívají ke globální nabídce potravin, zejména pšenice a mléčných výrobků. To odráží výsledky postupných reforem SZP v průběhu let, díky nimž EU nadále poskytuje bohaté, vysoce kvalitní, bezpečné a výživné potraviny svému vlastnímu obyvatelstvu i na celém světě. Kvůli agroklimatickým a tržním podmínkám však EU zůstane závislá na dovozu produktů, jako je tropické ovoce, rýže a sójové boby, i když dojde k určitým zlepšením.

Neočekává se, že by současná rekordně vysoká míra inflace potravin trvale ovlivňovala podíl výdajů domácností na potraviny ve střednědobém horizontu. Je to proto, že spotřebitelé pravděpodobně přizpůsobí své výdajové návyky základním produktům, pokud ceny zůstanou vysoké, než aby snížili svou celkovou spotřebu potravin. Nebude však žádným překvapením, že nedávné hospodářské krize mohou potenciálně přispět ke zvýšení nerovností.

Shnutí

Evropská komise, jak v závěru své stati Vladimír Pícha konsatuje, každoročně zveřejňuje svůj střednědobý výhled na příštích deset let prezentovaný na konferenci EU Agricultural Outlook, která se koná vždy v prosinci. V letošním roce zohledňují projekce 28 předložených strategických plánů SZP. Míra ambicí vyplývající z jiných politických iniciativ v rámci Evropské zelené dohody, a zejména cíle strategií „Z farmy na vidličku“ a Biodiverzita, jsou brány v úvahu pouze v případě, že existují příslušné právní předpisy. V úvahu připadají pouze dohody o volném obchodu ratifikované na konci září 2022. Globální projekce jsou založeny na OECD--FAO Agricultural Outlook 2022-31, který byl aktualizován o nejnovější makroekonomické a tržní údaje.