Vznikající vláda opozičních koalic SPOLU a PirátiSTAN chce růst cen energií podle kandidáta na premiéra Petra Fialy (ODS) řešit jinak než kompenzacemi, které chystá kabinet Andreje Babiše (ANO). Prohlásil to v pořadu otázky Václava  Moravce v České televizi.

Nejrychleji by, podle Petra Fialy, mohly domácnostem pomoci už existující sociální dávky. Ve střednědobém výhledu mají přijít na řadu například investice do solárních panelů. Využít by se na to měly peníze z obchodování s emisními povolenkami. Ze současné situace, kdy stovky tisíc domácností přišly o dodavatele energií, viní Fiala ministerstvo průmyslu i Energetický regulační úřad. Václava Moravce

„To, co nás čeká, není vůbec dobré. Kam nechala vláda dovést ceny energií, je zoufalé. Zima bude těžká, ceny půjdou ještě nahoru. Musíme hledat řešení, jak lidem pomoci,“ řekl Petr Fiala.

Podle České televize v pondělí má vláda premiéra Andreje Babiše projednat návrh kompenzací vysokých cen energií, týkat by se měl 4,3 milionu domácností. Vláda by jim měla odpustit poplatky za obnovitelné zdroje energie, jednalo by se zhruba o 1500 korun na domácnost na rok.

Petr Fiala ale s takovou formou pomoci nesouhlasí: „Připadalo by nám lepší využít sociální dávky, například příspěvky na bydlení, které tady jsou.“ Připomněl, že zvyšování cen energií nyní nepostihne všechny – někteří odběratelé mají zafixované výhodnější ceny i na další roky. Proto by opatření nedělal plošně.

V dalším kroku je, podle něho, potřeba podpořit investice, které zajistí alespoň částečnou soběstačnost odběratelů, například instalací solárních panelů na střechy domů a budováním uložišť energií. K tomu by chtěl Petr Fiala využít i peníze z prodeje emisních povolenek. K dispozici je nyní dvacet až 25 miliard.

Ani další návrh současné vlády, snížit DPH na nulu, nehodnotí šéf ODS pozitivně. Podle něj by tento krok narazil v Bruselu a DPH by se někdy znovu muselo zvýšit. Jednalo by se o skokový nárůst.

Cestou, kterou by se měla Česká republika vydat, aby udržela ceny energií na přijatelné hladině, je, podle Petra Fialy, další budování jaderných elektráren. Prioritou je tedy vypsání tendru na stavbu nového bloku v Dukovanech. „Přechod od fosilní energie k té čisté musí být doprovázen využitím plynu i jádra,“ zdůraznil Petr Fiala. Nutné také, podle něho, je v Bruselu dojednat zařazení jádra mezi čisté zdroje energie.

Záhodno, podle Petra Fialy, také bude zvážit rychlost kroků, které mají směřovat k dosažení Green Dealu. Jako varování jmenoval Velkou Británii, která ve snaze dosáhnout rychle nulových emisí vsadila na energii z větru a nyní má problémy, „protože nefouká“. „Musíme vidět všechny příčiny a poučit se, abychom neudělali kroky rychle a neohrozili rozpočty rodin,“ uvedl předseda ODS.

V minulém týdnu ohlásilo ukončení činnosti několik dodavatelů energií. Ve výsledku přišel o platné smlouvy asi milion odběratelů a nyní je čekají mnohem vyšší ceny. Petr Fiala ze současné situace viní jak ministerstvo průmyslu, tak regulátora, tedy Energetický regulační úřad (ERÚ). „Není možné, aby to dospělo do takové situace,“ uvedl s tím, že pokud by současná vláda nebyla před koncem svého působení, na místě by byla rezignace ministra Karla Havlíčka (za ANO).

ERÚ už vyzval všechny dodavatele energie k doložení zajištění dodávek pro své zákazníky. Tento krok, Petr Fiala, hodnotí pozitivně, přišel však podle jeho názoru příliš pozdě. „Milion domácností měl smlouvu na dodávky, ale dodavatel to neměl nakoupené. A regulační úřad to nechal. To je divné,“ podotkl s tím, že signály, že jsou v Česku distributoři energií, kteří mají problémy, tu byly několik týdnů. Hovořit o personální obměně ve vedení ERÚ je však nyní podle něj předčasné.

Petr Fiala zkritizoval také fakt, že ne všichni odběratelé nyní vědí, v jaké jsou situaci a co je třeba dělat dál. Situace může tvrdě dolehnout hlavně na seniory, kteří si nedokážou samostatně informace vyhledat a zatím tak vědí jen to, že jejich dodavatel skončil.

Petr Fiala v pořadu České televize také avizoval, že vznikající vláda chce sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun. Návrh rozpočtu končící vlády, který počítá se schodkem 376,6 miliardy korun, dosavadní opoziční koalice ve sněmovně nepodpoří.

„Nemůžeme podpořit tento rozpočet (tj. vlády premiéra Andreje Babiše), protože bychom vědomě podporovali další růst inflace a zdražování,“ prohlásil lídr koalice SPOLU. Česko by tak do příštího roku vstoupilo v rozpočtovém provizoriu, které by trvalo v řádu týdnů až dvou měsíců.

Petr Fiala by chtěl ušetřit na provozních výdajích státu. „Dal bych každému ministrovi za úkol, aby ve svém resortu našel provozní úspory ve výši šesti procent. Kdybychom tyto úspory měli, tak jsme schopni ten deficit rozpočtu skoro o 100 miliard snížit,“ řekl Fiala. Zopakoval, že nechce zvyšovat daně.

Úspory by se netýkaly mzdových nákladů, ale například neinvestičních nákladů, kde lze uspořit, podle Petra Fialy, zhruba dvacet miliard korun, nebo neinvestičních výdajů pro podnikatelské subjekty, kde by bylo možné ušetřit deset miliard. „Piráti a Starostové měli představu, že by se dalo ušetřit nějakých 60 miliard korun, my jsme mluvili o až 100 miliardách,“ uvedl předseda ODS v OVM. Cílem je, podle něho, snížit rozpočtový schodek pod 300 miliard korun.

Česká televize k tomu dodala, že vládní návrh státního rozpočtu pro rok 2022, který připravilo ministerstvo financí, počítá po úpravách se schodkem 376,6 miliardy korun. S návrhem nesouhlasila ani koaliční ČSSD, která požadovala větší nárůst platů hasičů, policistů, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách.

Prioritami rozpočtu jsou, podle ministerstva financí, investice za 218 miliard, růst důchodů o 805 korun, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3 tisíce korun nebo podpora vědy a výzkumu. Platy učitelů by měly příští rok meziročně stoupnout o 3,5 procenta, a příští rok tak průměrný plat učitele bude zhruba 47 tisíc korun. Rozpočet zároveň počítá s navýšením platby za státní pojištěnce o 200 korun na 1967 korun měsíčně.

Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem půl bilionu korun, ministerstvo financí jej ale očekává kolem 400 miliard korun. Loni skončil rozpočet se schodkem 367,4 miliardy korun.