Jaroslav Ungerman se ve svém textu ptá na to, zda je opravdu v lidských silách změnit chod přírodních procesů.

Podle některých úvah žijeme v období klimatické změny a hledá se, co je její příčinou. Názory na její příčiny jsou různé.

Nedávné zasedání Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ve svém stanovisku, kde se zabývá klimatickou změnou a jejími důsledky na hospodářství, v první větě uvádí – „EHSV konstatuje, že změna klimatu je především důsledkem lidské činnosti.“

Ten výbor to tedy má úplně jasné. Mohou za to lidé, resp. lidská činnost, že se klima na naší planetě mění. A podle jeho názoru se klima zjevně mění k horšímu. Dokonce nemluví ani o tom, že by to mohlo být pouze jedno z možných vysvětlení. Kdepak – je to řečeno naprosto zřetelně – je to především lidská činnost.

Co tak přemýšlet o tom, že jsou možné i jiné hypotézy o vývoji klimatu na naší planetě? Co tak si položit úplně jednoduchou otázku, zda je klima na Zemi neměnné.

Je přece znáno, že klima na naší planetě se periodicky mění. Nedávno – z hlediska geologie – asi tak před 10 000 lety skončilo období poslední doby ledové. Do Evropy se rozšířila současná vegetace, začaly tu téct nové řeky atd. Víme, co bylo příčinou toho, že skandinávský ledovec zasahoval až k našim Krkonoším? Ledovce pak pokrývaly i Šumavu či Jeseníky. Víme jen, že tu bylo ledové období, ale proč se naše planeta tehdy tak zalednila, o tom asi nevíme nic…

Nevíme dokonce ani nic o tom, jak to bylo s Grónskem, kam v roce 986 připlul Viking Erik Rudý s flotilou 14 lodí a objevil zemi, která byla zelená, kde se usadili a pěstovali tam obilí a chovali dobytek. Po více než 300 letech se náhle ochladilo – část populace zemřela a část odplula asi někam na jih do Kanady. Proč se tak ochladilo, nevíme.

Na celé diskusi o klimatické změně mně vadí především její jednostrannost. Nejsme ochotni vidět souvislosti. Přece hlavním činitelem, který ovlivňuje naši planetu, je Slunce. Aktivita Slunce byla přece tím činitelem, který nakonec vedl ke vzniku života na naší planetě před miliardou let.

Uznávám, že jsou i jiné teorie o vzniku života na naší planetě, kdy svět se zrodil během pár dní. Já bych se však přidržel hypotézy, že aktivita Slunce určuje život na naší planetě.

V současnosti je přece již dostatek poznatků o tom, že aktivita Slunce se v čase mění. Nejsou to jenom sluneční bouře, které narušují geomagnetické pole Země, narušují přenos dat a jsou také zdrojem krásné polární záře dokonce viditelné i u nás.

Podle některých hypotéz se periodicky mění i oběžná dráha naší planety okolo Slunce a mění se i sklon zemské osy v dlouhých časových obdobích. Jde o tzv. Milankovičovy cykly, kterými se vysvětlují právě dlouhodobé změny klimatu na Zemi. Na Wikipedii je o tom mnoho napsáno.

Nejde jen o tato dlouhá období změn zemského klimatu, které nás v současnosti nemusí vůbec zajímat, ale jde jen o důkaz, že klima na naší planetě není neměnné.

A pak tam vidím ten klíčový důkaz. Změny klimatu probíhají nezávisle na člověku. Je to přírodní proces a lidstvo nemá vůbec možnosti průběh těchto jevů změnit. Přece nemůžeme změnit ani sklon zemské osy nebo oběžnou dráhu naší planety kolem Slunce. A k tomu, co se děje na naší hvězdě – dárkyni života na Zemi – můžeme jen přihlížet s nadějí, že se nic hrozného tam nestane.

Sledujme především velmi důsledně, co se děje právě na Slunci v krátkých periodách. Podle některých hypotéz, zhruba na začátku 20. století začíná období zvýšené aktivity Slunce – navíc k těm asi jedenáctiletým cyklům kolísání sluneční aktivity. Pokud tomu tak je, pak je současný vývoj důsledkem právě tohoto dlouhodobějšího slunečního cyklu. Jak dlouho bude trvat, pravděpodobně nevíme.

A aby ten náš pohled na současný vývoj klimatu byl ještě komplikovanější, pak asi před dvěma roky se objevilo varování klimatologů, že pokud bude pokračovat tání grónského ledovce, pak může dojít k oslabení Golfského proudu – onoho „ústředního topení“ pro severní Evropu a celá Skandinávie bude mrznout a s nimi asi i naše populace. Podle jejich varování by tomu mohlo být už možná za rok či dva a možná za pět let. Kdo ví?

Proč o tom všem vůbec hovořit? Především proto, že bychom měli přestat s úvahami, že změníme směr vývoje našeho klimatu. Nebo se nám podaří zastavit jeho vývoj a donutíme ho, aby se vrátil zpět. K tomu přece nemá lidstvo dostatek sil. Nemá k tomu vůbec žádnou sílu. Je-li tím, kdo určuje směr vývoje klimatu na naší planetě Slunce – pak jsme přece proti němu naprosto bezmocní.

Hledejme cesty, jak se změně klimatu přizpůsobit. Přestaňme si hrát na to, že zavedeme nejrůznější povolenky, hrát si na bezuhlíkovou ekonomiku, navrhovat vybít stáda dobytka atd. Přestaňme likvidovat evropský průmysl tím, že ho vystěhujeme mimo Evropu a pokud někdo bude do Evropy dovážet ony energeticky náročné výrobky, tak je zatížíme cly. A to vše v domnění, že jsme pomohli klimatu. Nepomohli.

Jeden z návrhů v uvedeném dokumentu hovoří o zavedení daně z uhlíku a zavedení ceny uhlíku, kromě již schválených uhlíkových cel. Jak to asi tak dopadne? Ono nám nestačilo, jak enormně se zvýšily ceny energií po zavedení emisních povolenek, které se okamžitě staly předmětem burzovních spekulací. Také proto, že nějaký úředník v Bruselu chtěl omezit emise.

Bude to s naším tažením proti uhlíku jiné? Proč se máme zbavovat uhlíku tohoto klíčového stavebního prvku organických sloučenin pro všechny živé organismy? Vždyť se to tak za miliardu let na Zemi vyvinulo! To chceme daněmi či nějakou cenou změnit? Skoro to  vypadá tak, že kdyby zmizel – jak navrhují některé představy úředníků Evropské komise – z našeho světa uhlík, bylo by nám všem dobře.

Nechci ani uvádět, že jsou v tomto dokumentu i odhady na nutné další investice boje proti klimatické změně – prý 600 mld. eur ročně nejméně na dalších deset let. To však je málo, je třeba přidat.

Nemohu se ubránit ještě jedné poznámce na závěr, když sleduji, co vše se v bruselských kancelářích rodí. Kde je asi tak zdroj těchto nápadů? Je to ono neomarxistické přesvědčení, že přírodu je možné předělat k obrazu svému atd.? Stačí jen změnit emise a tak zastavit lidskou činností klimatickou změnu, tak jak to potřebujeme. Připomíná mi to ono – filozofové dosud svět jen různě vykládali, nyní jde o to ho změnit. Možná ušlechtilá myšlenka, ale jako každá myšlenka, když si jí vyložíme doslova tak, jak si to právě, pokud jde o uhlík, představujeme, tak to může špatně skončit.

Tentokrát, pokud si myslíme, že změníme chod přírodních procesů, pak bezpochyby kráčíme špatnou cestou. Není to rozhodně člověk a jeho aktivita, kdo především mění celkové klima na naší planetě. Je to naše Slunce…