Pod názvem „Postavení a práva zaměstnanců v digitálním věku - priorita kolektivního vyjednávání“ se, v pátek 27. prosince 2024, uskutečnila v Praze Mezinárodní konference Asociace samostatných odborů (ASO), která byla formou videokonference přenášena odborářům a dalším zájemcům do řady evropských zemí.
Předseda Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek, který je členem Evropského hospodářského a sociálního výboru (poradního orgánu Evropské komise – pozn. red.), ve svém úvodním vystoupení připomněl, že v roce 2025 proběhnou volby do Poslanecké sněmovny, což ovlivní další vývoj ve společnosti.
Nadále lze očekávat růst životních nákladů!
Bohumír Dufek se poté věnoval ekonomice, kdy uvedl, že státní rozpočet pro rok 2025 je velice nevýhodný pro velkou část našich občanů, protože takto sestavený rozpočet opět zaútočí na výši důchodů a životní náklady našich občanů.
Předseda ASO ocenil zkrocení inflace do výše 3 procent, ale zároveň poukázal na negativní dopady neustálého růst cen potravin. Tedy jedné z nejdůležitějších položek životních nákladů domácností. Upozornil i na další nejistý vývoj cen energií, ať již jde o elektřinu, plyn a teplo v domácnostech.
Konstatoval, že u nás dochází k propadu ve stavebnictví, kdy připomněl sliby politických stran o růstu bytové výstavby, přičemž skutečnost je taková že i nadále rostou ceny nájmů, kvůli nedostatku bytů pro naše občany. Připomněl i problémy kolem stavebního řízení, naopak vyzdvihl zvětšení sítě postavených dálnic.
Zároveň konstatoval, že průmyslová produkce u nás klesá, přičemž připomněl i provázanost českého průmyslu s průmyslovou výrobou v Německu, která se začala razantně propadat. Dodal, že negativnímu ekonomickému vývoji, začíná růst i počet nezaměstnaných u nás, což je, pro odbory, silně znepokojivé.
Dále zkritizoval, že neustále roste počet státních zaměstnanců, zbytečných ministerstev a státních agentur. Dodal, že českou ekonomiku právě státní správa dusí svými nesmyslnými předpisy a nařízeními.
Odmítnutí projektu Green Deal a smlouvy se zeměmi Mercosur!
Bohumír Dufek se dále kriticky vyjádřil k programu Green Deal, jak ho přijala Evropská unie. V této souvislosti zkritizoval postoje Hospodářské komory ČR a Agrární komory ČR, které se nedokáží vzbouřit proti nesmyslné „zelené“ politice EU. Mimochodem, podle Bohumíra Dufka, tuto nesmyslnost prokazuje současný vývoj v v automobilovém průmyslu, zejména v Německu.
Pokud jde o smlouvy se státy jižní Ameriky, tzv. společenstvím Mercosur, ty, podle něho, budou mít velice negativní dopady na evropské zemědělství, a to především v důsledku toho, že tamější zemědělci a potravináři nedodržují přísné výrobní postupy, které jsou stanoveny v EU. Zároveň dodal, že se ani nesplní předpoklady evropského průmyslu, že se v Jižní Americe najde nové odbytiště pro automobilový průmysl. Načež zdůraznil, že tyto smlouvy musí mít vyvážené a rovné podmínky, což nemají. Konstatoval, že Itálie, Francie a Polsko jsou proti těmto smlouvám. Podle něho by tak měla učinit i Česká republika.
Je nutné přijmout strategii k oživení hospodářství!
Bohumír Dufek dále konstatoval, že české mzdy jsou podhodnocené, a to při srovnatelné produktivitě práce se západoevropskými státy. Proto pětiprocentní nárůst mezd, není podle něho, dostačující. Zdůraznil, že Česká republika potřebuje mít dlouhodobé strategické plány, aby se našim občanům dařilo lépe! Takže, je nutné hledat strategické řešení růstu českého průmyslu. Přičemž jednou z cest je i zabezpečení stabilní a levné energie. V této návaznosti uvedl, že cena energie by měla být stanovena podle skutečných nákladů na výrobu, nikoliv podle různých spekulací na trhu. Odbory podporují, aby, do stanovení ceny energií na trhu, vstupoval i státem stanovený obchodník, který by elektrickou energii nakupoval od výrobce, a dále ji nabízel na trh. Kromě toho preferuje i určitá politická řešení. „Tento návrh připravujeme i k předání předsedkyni Evropské komise,“ prohlásil Bohumír Dufek.
Věnoval se i reformě důchodů, kdy zdůraznil, že Česká republika potřebuje i základní debatu o důchodové reformě. Přičemž by měly být jednoznačně a přesně stanoveny rizikové profese, které umožní zaměstnancům odchod do důchodu, s předčasným termínem, a nemajícím vliv na výši důchodu.
Stanovit Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání
Pokud jde o kolektivní vyjednávání, Bohumír Dufek zdůraznil, že by měl být vypracován a schválen „Akční plán na podporu kolektivního vyjednávání“, který by měl stabilizovat kolektivní vyjednávání s tím, že v něm bude stanoveno i to, že zaměstnanci, kteří nejsou v odborech, budou finančně přispívat na uzavření kolektivní smlouvy v daném podniku!
V závěru připomněl volební klání, které nastane v roce 2025. Věří, že volby do Sněmovny urychlí i změny ve státní správě, kdy se přestanou vymýšlet byrokratické a ekonomické překážky v podnikání. Načež dodal, že odbory jsou, u našich politiků, považovány jako zlo. Načež Bohumír Dufek zdůraznil, že odbory vždy zastupovaly svých členů, s tím, že měly na mysli zvyšování životní úrovně občanů a prosperitu České republiky.
Havlíček: Cílem je oživit ekonomiku a růst hospodářství!
Poté vystoupil místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček, který zpochybnil hospodářskou politiku současné vlády, kdy, v jejím důsledku, dochází u nás k jejímu propadu. Poukázal na velice chybně sestavený státní rozpočet pro rok 2025. Podle něho, předpokládaný růst HDP o 2,7 %, při současném poklesu naší ekonomiky, je naprosto nereálný. Vždyť letošní růst HDP činil jen 1 %, což, podle něho, dokazuje nesmyslnost tvrzení o růstu HDP v příštím roce o 2,7 0.
Karel Havlíček dále uvedl, že za uplynulé tři roky došlo k poklesu naší ekonomiky o 30 %. Prvotní a hlavní příčinou byl, podle něho, enormní růst cen energií v roce 2022 v Evropě, a především u nás. Obrovskou chybou této vlády, jak dále uvedl, bylo zastropování cen energií u výrobců, nikoliv u spotřebitelů, jako tomu bylo v řadě evropských zemní.
Dále připomněl slib premiéra Petra Fialy o růstu platů u nás na úroveň platů v Německu, pokud voliči dají svůj hlas současné vládě na další čtyři roky. Označil to za naprostý nesmysl.
Růst ekonomiky může zajistit podpora privátního sektoru!
Podle Karla Havlíčka je, cestou k růstu naší ekonomiky. Posílení úlohy privátního sektoru, který by, díky vysokým ziskům, mohl dobře a zodpovědně investovat do dalšího růstu našeho hospodářství. Upozornil, že forma státních půjček a dalšího zadlužování, jak to uplatňuje současná vláda, k růstu ekonomiky nevede. Připomněl, že česká ekonomika je především proexportní. Takže solidní zisky těchto firem by se měly projevit i národního hospodářství.
Karel Havlíček rovněž, pokud jde o důchodovou reformu, odmítá prodloužení věku odchodu do důchodu na 67 let. Zkritizoval vládní koalici i za to, že z původního počtu cca 400.000 lidí, kteří pracují v těžkých profesích, koalice toto číslo redukovala nejprve na 120.000, a při projednávání zákona v Poslanecké sněmovně, to snížila jen na 20.000 osob.
Poté se Karel Havlíček věnoval i otázce vážných ekonomických problémů v Německu, což se, díky úzkému propojení našich ekonomik, odrazí i u nás. Načež dále uvedl, že zatímco u nás činí růst HDP v roce 2024 jen 1 %, tak například v sousedním Polsku to činí 3 %, což signalizuje lepší výkonnost jejich ekonomiky. V závěru svého vystoupení zdůraznil, že je, pro příští roky, nutné zabezpečit hospodářský růst naší ekonomiky, s tím, že by k tomu měly sloužit především investice do budování průmyslové a dopravní infrastruktury, a zároveň zajisti rozvoj jednotlivých sektorů našeho hospodářství.
U více než 50 % zaměstnanců, se zhoršily pracovní podmínky!
S prezentací výsledků průzkumu „Rizika dopadů ekonomické krize na sociální smír z pohledu zaměstnanců – kritická místa a možnosti řešení v rámci kolektivního vyjednávání“ poté vystoupil Marcel Navrátil ze společnosti TREXIMA, spol. s.r.o.
Nejprve konstatoval, že průzkum se zaměřil zejména na to, jak se změnily pracovní podmínky zaměstnanců, na změnu organizace práce zaměstnavatelů, na jejich obavy ze ztráty zaměstnání apod. Přičemž průzkum probíhal v květnu až v červnu 2024, se zúčastnilo 545 respondentů, převážně členů odborů ASO.
V případě otázky, jak se, v posledních dvou letech, zhoršily pracovní podmínky zaměstnanců, 53 % z respondentů odpovědělo, že se zhoršily. U 12,4 % se zlepšily, a u 34 % se nezměnily. V případě změny pracovních podmínek na individuální úrovni v posledních dvou letech se zhoršily u 43 % respondentů, u 18 % se zlepšily a u 39 % se nezměnily.
V případě otázky, zda došlo ke změně organizace práce zaměstnavatelem, a to v důsledku ekonomické krize v posledních dvou letech, 49 % respondentů odpovědělo, že negativně, 23 % reagovalo pozitivně a u 27 % se ke změnám v organizace práce nedošlo.
V případě změny náplně práce v posledních dvou letech 38 % respondentů odpovědělo, že tyto změny vidí negativně, 18 % to vidí naopak pozitivně a u 44 % respondentů ke změnám náplně práce nedošlo.
Pokud jde o obavy zaměstnanců o budoucnost svého pracovního místa, více než 37 % respondentů odpovědělo, že mají větší obavy o svoji budoucnost. Stejně, jako dříve, odpovědělo 34 %, s tím, že menší obavu než dříve, odpovědělo 6 % respondentů. Přičemž 23 % respondentů odpovědělo, že se o své místo nebojí.
V případě vyšších nároků na pracovní výkon v důsledku ekonomických změn v posledních dvou letech, se zvýšily u 55 % respondentů, snížily se u 2 % a 43 % respondentů se nezměnily.
U otázky na vývoj mzdy, vzhledem k inflaci v posledních dvou letech, nespokojenost projevilo 77 % respondentů, přičemž 44 % z nich to označilo za výrazně neuspokojivý. Načež jen 8 % respondentů odpovědělo, že vývoj své mzdy vidí uspokojivě, a neutrální postoj zaujalo 13 % respondentů.
Pokud jde o nabídku benefitů zaměstnavatele nad rámec mzdy v posledních dvou letech, zhoršila se u 50 % respondentů, zlepšila se pouze u 8 % respondentů a nezměnila se u 13 % z nich.
V případě otázky na postavení zaměstnanců u zaměstnavatelů v posledních dvou letech, zhoršilo se u 50 % respondentů, zlepšilo se jen u 5 % a nezměnilo se u 45 % respondentů.
Následovalo několik dalších otázek, které Marcel navrátil představil v průzkumu. Mimo jiné, 70 % respondentů, díky vysoké inflaci v letech 2022 až 2023, označilo svoji osobní situaci za mnohem náročnější, než tomu bylo dříve. S podrobnějšími výsledky tohoto průzkum se můžete seznámit, obrátíte-li se na jeho autory ze společnosti TREXIMA.
Ekonom: Současná vláda nedává záruku zlepšení české ekonomiky!
Člen Evropského hospodářského a sociálního výboru, ekonom Jaroslav Ungerman ve svém vystoupení konstatoval, že česká ekonomika, v několika posledních několika letech, až do roku 2019, zažila hospodářský růst, kdy přírůstek HDP činil 3 % a více. Jenže, pandemie covidu, která nastala v roce 2020, vedla k propadu naší ekonomiky. Výsledkem bylo, že v letech 2019 až 2024, tj. za pět let, vzrostla česká ekonomika jen o 2 %! Načež to označil za výsledek neúspěšné hospodářské politiky současné vlády, zejména v posledních třech letech. Jak dále uvedl, tato vláda nedává záruku toho, že by se ekonomický výsledek mohl zlepšit. Svědčí o tom i diskuse kolem státního rozpočtu pro rok 2025, zejména ukazatel růstu HDP o 2,7 % HDP. Podle něho jde o naprosto nereálné číslo.
Jaroslav Ungerman dále hovořil o růstu inflace v posledních letech. Konstatoval, že, v letech 2019 až 2023, vzrostly u nás spotřebitelské ceny o 36,7 %, tedy ve vztahu k roku 2019. Přitom do listopadu roku 2024, ve srovnání s rokem 2019, vzrostly o 40,5 %. Mimo jiné poukázal i na to, že ceny ve stravování vzrostly o 62 %. Přičemž druhý nejvyšší růst zaznamenaly ceny za bydlení, tj. za vodu, energii, topení a nájem, a to o 54 %. Pokud jde o ceny potravin, ty vzrostly o 37,5 %. Načež k tomu poznamenal, že ceny za potraviny a bydlení, tvoří polovinu životních nákladů našich domácností. Přičemž konstatoval, že tyto záležitosti, které se dotýkají života našich občanů, současná vláda neřeší.
Na úroveň reálných mezd r. 2019, se vrátíme za dva, tři roky!
Ekonom Jaroslav Ungerman se dále zaměřil na otázku výše mezd u nás. Uvedl, že v r. 2019 činila průměrná mzda 32.700 Kč, ve 3. čtvrtletí t.r. byla již průměrná mzda ve výši 43.500 Kč. Oproti r. 2019 vzrostls o 31,3 %. Což znamená, že reálné mzdy byl o 6,5 % nižší než v roce 2019. Což znamená, že lidé si mohli nakoupit o 6 % zboží méně, než v roce 2019. To je výsledek. Podle něho to potrvá ještě asi tak 2 až 3 roky než se, u nás, vrátíme na úroveň reálných mezd v roce 2019. To je výsledek hospodářské politiky současné vlády.
Podle něho, dalším zajímavým ukazatelem této statistiky, je skutečnost, že přitom jen 25 % zaměstnanců pobírá nižší mzdu, než je 29.000 Kč. Přičemž, 75 % zaměstnanců, má nižší mzdu ne je 52.000 Kč. Zároveň k tomu uvedl, že, podle jednoho viceguvernéra ČNB, u nás může dostat hypotéku každý, kdo pobírá minimálně 91.000 K4 čisté mzdy. Takže, má-li 75 0 zaměstnanců méně, než je 52.000 Kč, je zde otázka: Kdo to dostane? Načež poznamenal, že právě toto je otázka, kterou bude muset řešit budoucí vláda, po volbách.
Hutní výroba u nás téměř zaniká!
Poté se Jaroslav Ungerman věnoval problémů, spojených s propadem naší ekonomiky, zejména v průmyslu. Konstatoval, že, od roku 2019 do roku 2023, průmyslová výroba u nás, ve srovnání s rokem 2019, klesla o 4 %. Přičemž poznamenal, že jediným průmyslovým odvětvím, které roste, je automobilový průmysl. Strojírenství se však celkově propadá. Za čtyři roky pokleslo o 1 %.
Ovšem, mnohem horší vývoj nastal v našich v hutích. Kdysi jsme vyráběli 8, i více, miliónů tun oceli. Zatímco dnes, existuje výroba surového železa, pouze v Třinci, přičemž činí jen zhruba 3,5 milionu tun železa. Dá se říci, že hutní výroba u nás postupně zaniká. Přitom vyrábíme méně oceli než některé rozvojové země.
Na to navázal upozorněním, že při tomto poklesu průmyslové výroby, budou zaměstnanci, kvůli nadbytečnosti, propouštěni.
Pokles nastal i ve stavebnictví, a to o 4 %, oproti roku 2019. Upozornil, že e přestává dařit v pozemním stavitelství, načež to zachraňuje investiční výstavba v rámci inženýrských staveb a dopravní infrastruktury. Poznamenal, že současná vláda se chlubí otevřením nových úseků dálnic, ale přitom růst kilometrů dálnic se začal připravovat již za předchozích vlád.
Nová americká geopolitika mění ekonomiku Evropy
Jaroslav Ungerman poté prohlásil, že dalším, a to závažným problémem, je změna geopolitiky, k níž v posledních letech došlo v USA a poté i v Evropě. Podle něho Evropa ještě, před několika lety, svoji ekonomickou sílu čerpala z dovozu levných a dobře dostupných surovin z Východu, přičemž středoevropské a východoevropské země mohly do západní Evropy vyvážet svá strojní zařízení, či i jiné výrobky.
To se však, podle ekonoma Ungermana, před několika málo lety změnilo. A nebylo to jen v důsledku války na Ukrajině, jak se v médiích často tvrdí, nýbrž to souvisí s tím, že ve Spojných státech výrazně vzrostla těžba zemního plynu. Takže USA se, v podstatě, staly jeho vývozcem. Přirozeně vnikla otázka: Kam ho vyvézt? Daleko, do Asie, se to ekonomicky nevyplatí. Jako nejbližší trh se ukázala Evropa. Problém spočívá v tom, že oproti levnějším cenám plynu, dodávaného potrubím, americký zkapalněný plyn, je pro Evropany, nejméně třikrát dražší, a to z důvodu, že plyn se vytěží, poté se zkapalní, následuje přeprava, a poté opět převede do plynného stavu, což stojí peníze.
Došlo tedy k významnému geopolitickému přesunu, přičemž Evropané to nebyli schopni pochopit, kam vlastně směřuje vývoj ve světě, s tím, že nyní jsou ceny energií ovlivněny, nejen touto změnou geopolitiky, ale i projektem Green Deal, který přijala Evropská unie, a který je postaven na falešných teoriích, že člověk může za oteplování naší planety.
Green Deal postupně likviduje evropské zemědělství!
Slova se poté ujal bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, který patří k našim nejvýznamnějším podnikatelům v zemědělství a potravinářství. Logicky se věnoval negativnímu působení projektu Green Deal, a jeho negativním dopadům na evropské, a tím i české zemědělství. Konstatoval, že, díky tomuto projektu, byl v roce 2023 v EU schválen tzv. strategický plán, který určuje další vývoj evropského zemědělství, a to až do roku 2027. Základní premisou tohoto konceptu, který vzešel z Green Dealu, je snižování úrovně produkčního zemědělství ve prospěch ekologického zemědělství. Výsledkem je omezení produkční zemědělské výroby s tím, že se nyní již odráží v nedostatku potravin z vlastní výroby jednotlivých zemí EU, takže roste dovoz potravin do Evropy ze zemí mimo EU.
Zdeněk Jandejsek k tomu dále dodal, že redukce evropského zemědělství, je nastavena na 25 až 30 %, a to proti předcházejícím obdobím, kdy byla podporována tendence růstu zemědělské výroby. Poté konstatoval, že jestliže Evropa předtím měla přebytky zemědělské výroby ve výši až 12 %, tak nyní, díky Green Dealu, bude v Evropě chybět 13 až 18 % zemědělské výroby. Výsledkem je růst dovozu potravin z jiných zemí, mimo EU, a to nižší kvality a za vyšší ceny.
Zemědělci nesouhlasí se smlouvami se zeměmi Mercosur!
Zdeněk Jandejsek se dále věnoval otázce nedávného uzavření smluv se společenstvím zemí Mercosur, tj. několika významných zemí Jižní Ameriky. Podle něho budeme, odtud, dovážet potraviny a zemědělské produkty, které bychom dovážet neměli, protože je dokážeme vyprodukovat v Evropě. Načež dodal, že tyto potraviny budou i nižší kvality, a to z důvodu, že tyto země nedodržují přísné výrobní postupy, které jsou stanoveny v EU. Načež poznamenal, že v Jižní Americe je živočišná produkce postavena na produkci, tj. soji a kukuřice. Přičemž jihoameričtí zemědělci při výrobě potravin pěstují geneticky modifikované rostliny, označované zkratkou GMO. V Evropě je užívání těchto rostlin zakázáno. Jen ve Španělsku se. na několika tisících hektarech, zkouší pěstování GMO rostlin. Dalším problémem je to, že plodiny z jižní Ameriky obsahují zbytky hormónů, a že, při jejich pěstování, se, jako clona, používají antibiotika.
Řešením je zákon o významné tržní síle, a to po vzoru Francie!
Načež Zdeněk Jandejsek otevřel další problém, který trápí české zemědělce a potravináře, a to nedávnou vládní novelu Zákona o významné tržní síle. Konstatoval, že když byl, před několika lety, v čele Agrární komory ČR, komora připravila znění tohoto zákona tak, že obsahoval stejné principy, jako stanovují obdobné zákony ve Francii, v Německu a ve Španělsku. Jde především o to, aby, výrobci a zpracovatelé, byli ochráněni před neblahými praktikami manažerů zahraničních obchodních řetězů. Přičemž poznamenal, že současná vláda, v nedávné novele zákona změnila vše, co bylo původně nastaveno ve prospěch zemědělců a potravinářů. Původní koncept zákona by se měl do jeho znění vrátit, zdůraznil Zdeněk Jandejsek!
Poté poukázal na to, že obchodníci mají nyní marže u některých položek ve výši 100 %, někdy i 200 %. Přitom využívají i možnosti, prodávat některé výrobky i pod jejich výrobní cenou. Podle něho jde o marketing, kdy spotřebitelé, kromě zlevněného zboží, si koupí i dražší výrobky. V této návaznosti zdůraznil, že by u nás měl fungovat zákon o cenách, který bych schválen v roce 1990. Kdyby fungoval, podle Zdeňka Jandejska, by tyto praktiky obchodníci nemohli uplatňovat.
Zdeněk Jandejsek se poté věnoval růstu výrobních nákladů v zemědělství a potravinářství, což se odráží i v růstu cen potravin. Zaměřil se i na pokles výroby masa, na to, že u nás klesá soběstačnost ve výrobě potravin. Přičemž soběstačnost potravinářského zboží u nás činí pouhých 49 až 49 %. Upozornil i na to, že v zemědělství začínají chybět nástupci dnešních sedláků.
Podle Zdeňka Jandejska řešením složité situace v evropském zemědělství, která nastává postupným snižováním produkční výroby, by bylo zrušení projektu Green Deal!
Výsledek voleb do EP: Green Deal bude nadále pokračovat!
Dalším pozvaným hostem byl poslanec Evropského parlamentu Ivan David, který řekl, že, po volbách do Evropského parlamentu, přináší nepříznivé zprávy z Bruselu a Štrasburku, o tom, že úpadek hospodářství a jeho sociální důsledky budou nadále pokračovat. Volby do Evropského parlamentu přinesly posílení části racionálně uvažujících poslanců, nicméně toto posílení není dostatečné. Zdůvodnil to tím, že evropští voliči volí konzervativně a dosti stereotypně. Pokud pocítili zhoršování své osobní situace, dostatečně ji nespojili s destruktivním působením orgánů Evropské unie. Proto Green Deal bude nadále pokračovat, a to jen s kosmetickými změnami. Evropská komise, i Evropský parlament, trvají na pokračování projektu Green Deal, a někteří europoslanci dokonce požadují urychlení tempa pokračování programu Green Deal.
Ivan David poté představil nové složení poslaneckých frakcí v Evropském parlamentu. Uvedl, že byla vytvořena nová frakce Patriotů, která je třetí největší. Vznikla také nová frakce Evropa suverénních národů, která má zatím jen 27 členů z 9 zemí, a jejímž je členem. Konstatoval, že konzervativci a část lidovců jsou, v otázce Green Dealu, euroskeptičtí. Stejně, jako dva poslanci hnutí Stačilo, kteří nejsou zařazeni ve frakcích. Ale většina Evropského parlamentu stále hlasuje pro cíle a prostředky Green Dealu, a trvá na pokračování této nesmyslné „zelené“ politiky EU.
Zároveň konstatoval, že Evropská komise se snaží chovat jako státní útvar, ale přitom je jen mezinárodní organizaci, která je ustavena na základě smluv. Uzurpuje si stále větší pravomoci, a zasahuje do oblastí, které ji, podle smluv, nenáleží. Nově do zdravotnictví a vojenské oblasti. Trvá na odstranění posledních oblastí, v nichž mohou členské státy uplatnit právo veta. Jako jsou mezinárodní vztahy, včetně vyhlašování sankcí. Zdůraznil, že Evropská unie je projekt nadnárodních korporací. Proto jedná v jejich prospěch, nikoliv ve prospěch občanů Evropské unie.
Poté popsal systém jednání nejvyšších evropských orgánů, to je Evropské komise, Evropského parlamentu, a Rady EU, která je složena z představitelů jednotlivých členských států. Poukázal na systém byrokracie, který v nejvyšších patrech EU, panuje, a to zejména bruselských úředníků, kteří plní pokyny EK, a kteří, pokud nenastane politická změna v orgánech EU, i nadále budou připravovat plněn směrnic a nařízení v rámci dalšího posunu k cílům, který vytýčil projekt Green Deal.
Způsob přijetí důchodové reformy - vrchol arogance vlády
Posledním hostem konference byl předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo, který ocenil velmi úzkou spolupráci Asociace samostatných odborů a OS KOVO, k níž došlo před více než rokem, a která pokračuje i nadále. Zejména připomněl společné protesty obou odborových organizací za zájmy zaměstnanců.
Poté se věnoval úrovni sociálního dialogu, jak jej nastavila současná vláda. Podle něho sociální dialog není na dobré úrovni, a nemohou za to odbory. Vláda totiž využívá své převahy v parlamentu, svá rozhodnutí, s nimiž odbory nesouhlasí, protlačuje silou. Posledním příkladem této politiky je přijetí důchodové reformy. Roman Ďurčo to označil za vrchol arogance této vlády.
Roman Ďurčo dále uvedl, že OS KOVO odmítá důchodovou reformu, jak ji připravila a prosadila vláda, a to především z e dvou důvodů. Prvním je prodloužení věku odchodu do důchodu v 67 letech, a t z důvodu, že mnozí zaměstnanci v tomto věku již nevydrží tak intenzivně pracovat. Může to sám posoudit, protože více než 25 let pracoval v ocelářství.
Druhým důvodem je, díky poslanecké iniciativě ODS a TOP 09, snížení počtu pracovníků, kterým je umožněno odejít do důchodu dříve, aniž by jim přitom byla snížena adekvátní část výše důchodu. Právě, tato poslanecká iniciativa, je, podle Roman Ďurča, tím vrcholem arogance současné vlády.
Odbory KOVO jednoznačně odmítají výpověď bez udání důvodu!
Roman Ďurčo se následně věnoval otázce novely zákoníku práce, jak ji připravuje současná vláda. Uvedl, že na všech tripartitách vláda dával slib, že zákoník práce nebude obsahovat výpověď bez udání důvodu. Přičemž připomněl slova ministra financi Zbyňka Stanjury, že poslanci ODS a TOP 09 v rámci projednávání novely v Poslanecké sněmovně, do ní vloží formulaci o výpovědi bez udání důvodu.
Načež Roman Ďurčo k tomu řekl, že OS KOVO, a zároveň i Průmyslová aliance odborových svazů, uspořádají „velké protesty proti tomu, jak jsou u nás pošlapávána práva zaměstnanců“.
Pokud jde o sociální dialog zaměstnavatelů Roman Ďurčo ocenil ty zaměstnavatele, jsou schopni s odbory domluvi na vyšší úrovni, to je na uzavření Kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS). Zejména vyzdvihl svého největšího sociálního partnera, tj. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SPD ČR). Dodal, že věří, že v roce 2025, bude kolektivní vyjednávání zavrčšeno podpisem KSVS, a to zejména automobilového průmyslu, či slévárenského průmyslu.
Odbory budou protestovat v České republice i v Bruselu
Roman Ďurčo poté uvedl, že pokud jde o evropskou úroveň, jde především o český klenot Škoda Auto. Načež podotkl, že i zaměstnanců v Mladé Boleslavi se dotýká situace v německém Volkswagenu. Podle něho byli zatím propouštěni jen agenturní zaměstnanci. Těch však není v mladoboleslavské automobilce málo, poznamenal. Zároveň upozornil na obavu, že nedobrý vývoj v německé, koncernu se bude prolínat i do subdodavatelského řetězce u nás. Načež dodal, že se již prolíná, neboť v řadě subdovatelských firem s již propouští.
V této návaznosti uvedl, že při nedávné návštěvě německých kováckých odborů IG Metall v sousedním Bavorsku, se od tamějších odborářů dozvěděli, že například problém má automobilka BMW, protože nevyrábí, jelikož nemá náhradní díly. Zatímco v AUDI, pro změnu, nemají zakázky.
Podle Romana Ďurča se odboráři IG Metall a OS KOVO dohodli na další spolupráci a vzájemné podpoře. Konsttoval, že odbory IG Metall plánují, velké protesty, proti omezování výroby, na březen r. 2025, což odboráři OS KOVO podpoří i svojí účastí. Kromě toho odboráři OS KOVO se také zúčastní obrovské demonstrace na podporu evropského průmyslu, kterou, na 5. února do Bruselu, svolává 50 průmyslových odborových organizací z členských států EU. Cílem demonstrace je, aby Evropská komise zbrzdila proces elektromobily, a aby byla podpořena další existence automobilového průmyslu v Evropě.
Z cca 6000 zaměstnanců Liberty Ostrava jich pracuje 2000!
Roma Durčo se dále zmínil o situaci v ocelářství. Například v Liberty Ostrava, z původních cca 6000 zaměstnanců, jich tam v současné době zůstalo pracovat 2000. Přičemž firma prochází konkurzem. Podle Ďurča je ocelářský průmysl nejvíce zatížen limity emisních povolenek. Hrozí, že ocelářství, díky zahraniční konkurenci, mimo jiné z Číny a Turecka, u nás skončí. Zdůraznil, že je nutné více chránit evropský průmysl, evropský trh. Podle něho by Evropská komise měla zrevidovat všechna svá předchozí rozhodnutí a upravit je tak, aby evropský průmysl byl konkurenceschopný na světovém trhu. Odbory o tom chtějí s Komisí jednat, ale zatím nebyly vyslyšeny.
Načež Roman Ďurčo uzavřel své vystoupení tím, že OS KOVO bude lídrem demonstrací, které plánují odbory v roce 2055, a vyzval všechna odboráře k jejich podpoře.
V závěru konference předseda ASO Bohumír Dufek konstatoval, že se jejím organizátorům podařilo velmi dobře vybrat hosty, kteří přednesli své názory a postřehy k současnému ekonomickému a politickému vývoji u nás i v Evropě. Načež dodal, že je přesvědčen, že přímý přenos konference do řady evropských zemí, splnil svůj účel, s tím, že cílem těchto konferencí je informovat odborářskou veřejnost, ale i jiné zájemce, o tom, jaká situace, v naší společnosti, ve skutečnosti je.
